Pitný režim

pitný režim

Limit určí nefrolog

Vzhledem k tomu, že vylučovací funkce ledvin je u dialyzovaných pacientů výrazně omezena, nebo zcela chybí, pacient se nemá jak zbavovat přebytečné vody v těle. Zbylé způsoby, kterými se voda z těla dostává, nejsou příliš efektivní (pocení, dýchání). Jediný způsob, který tedy může nahromaděné tekutiny v těle dialyzovaného, který nemočí, vyloučit a srovnat na optimální úroveň, je dialýza. Pokud by se voda v těle hromadila a nebyla odstraňována, docházelo by ke zvýšení objemu cirkulující vody v těle, což by znamenalo výraznou zátěž pro srdce doprovázenou zvýšením krevních tlaku. Obecně lze říci, že pokud pacient močí, měl by příjem tekutin být o něco vyšší, než vymočí. U nemočících dialyzovaných pacientů by neměl přesáhnout 500-750 ml denně. Vždy je nutné dbát pokynů ošetřujícího nefrologa, který doporučí příjem tekutin adekvátně stavu pacienta. 

Jak bojovat se žízní?

Žízeň je poměrně častým steskem pacientů léčených dialýzou. Denní limit přijímaných tekutin je velmi nízký a pacienti si do něj musejí započítávat i polévky nebo tekutější složky potravy. Existuje však několik triků, jak je možné pocit žízně zmírňovat. Mezi nejosvědčenější patří cucání bonbonu nebo tenkého plátku citronu. Dalším preventivním opatřením je omezení soli v potravě. Právě sůl totiž vyvolává pocit žízně.