Další vývoj

Kiilův typ deskových dialyzátorů

Kiilův typ deskových dialyzátorů

 

ruční výroba dializátoru
Ruční výroba dialyzátoru

Když Kolff dokázal, že uremické pacienty lze úspěšně léčit pomocí umělých ledvin, vyvolal tím na celém světě vlnu nadšení pro vývoj vylepšených a efektivnějších dialyzátorů. Na vrcholu vývoje stál v tomto období „deskový dialyzátor“. Namísto pumpování krve skrz membránové hadičky směřoval tok dialyzačního roztoku a krve skrz střídající se vrstvy desek z membránového materiálu. Tento vývoj započal s prvním dialyzátorem Skegga a Leonardse v roce 1948 a dosáhl svého technologického vrcholu v roce 1960 předvedením dialyzátoru norského lékaře Fredrika Kiila. Tyto dialyzátory byly předchůdci dnešních deskových dialyzátorů. Kiilovy dialyzátory se na některých klinikách používaly až do konce 90. let 20. století.

Technologické dolaďování dialyzátorů doprovázely vědecké objevy týkající se přenosu látek přes membrány a pozornost se začala upínat na výzkum zaměřený čistě na dialýzu. Toto úsilí umožnilo kvantitativní popis dialýzy a vývoj dialyzátorů s jasně určenými vlastnostmi.

V této souvislosti je třeba uvést, že než začaly být jak cívkové tak deskové dialyzátory průmyslově vyráběny, musely sestry před dialýzou pro každého pacienta dialyzátory ručně sestavovat a sterilizovat.