Světový den ledvin 2021: Nechte si zkontrolovat ledviny!

WKD 2021Lékaři a vědci na celém světě se potýkají s novým problémem v podobě následků prodělaného onemocnění COVID-19. To může způsobit vážné i trvalé poškození mnoha orgánů, a to včetně ledvin. Největší riziko nastává pro osoby, které již mají nějaké chronické onemocnění. U příležitosti Světového dne ledvin, který v letošním roce připadá na 11. března 2021, nefrologové upozorňují, že právě ledviny jsou nenahraditelný orgán, který je třeba chránit a předcházet jeho selhání.

Podle odhadů odborníků onemocněním ledvin trpí každý 10. Čech a po 75. roce života je to již každý druhý. Nefrologové z celého světa u příležitosti Světového dne ledvin upozorňují především na skutečnost, že počet onemocnění ledvin stoupá. Může za to náš způsob života, který civilizačním nemocem nahrává. Podle odhadů trpí celosvětově více než 850 miliónů lidí nějakou formou onemocnění ledvin, což je zhruba dvojnásobek počtu lidí s diabetem a dvacetkrát více než celosvětová prevalence rakoviny. Z toho okolo 3,5 milionů lidí musí podstupovat pravidelnou dialyzační léčbu. V České republice je aktuálně téměř 7 000 lidí odkázaných na dialyzační péči.

Celosvětové statistiky pacientů s nemocnými ledvinami navíc nově ovlivňuje i prodělané onemocnění COVID-19. První zprávy uvádějí, že až 30 % pacientů hospitalizovaných s COVID-19 mělo středně těžké nebo těžké poškození ledvin. Koronavirus může cílit přímo na ledvinové buňky, které infikuje. Ledvinové buňky mají receptory, které dovolí, aby je nový koronavirus napadl. Postižení ledvin u pacientů s prodělaným onemocněním COVID-19 se většinou projevuje přítomností bílkoviny v moči a přítomností krve v moči. Také krevní plazma vykazuje příliš vysoké hodnoty kreatininu a močoviny. Tyto odchylky však nebývají vizuálně patrné a člověk si jich nemusí všimnout. Odhalí je až laboratorní vyšetření krve, které provádí praktický lékař nebo nefrolog. Lidé nad 50 let, kteří trpí diabetem, vysokým krevním tlakem nebo kardiovaskulárním onemocněním mají jednou za čtyři roky na takovéto vyšetření nárok zdarma.

Osm zlatých pravidel pro snížení rizika onemocnění ledvin:

  • Zůstaňte aktivní a udržujte se ve formě.
  • Stravujte se zdravěji.
  • Kontrolujte hladinu cukru v krvi.
  • Kontrolujte si pravidelně svůj krevní tlak.
  • Dodržujte svůj pitný režim.
  • Přestaňte kouřit.
  • Vyvarujte se volně prodejným protizánětlivým lékům a lékům proti bolesti.
  • Nechte si zkontrolovat funkci svých ledvin v rámci pravidelných preventivních prohlídek u praktického lékaře.

 

Novinka v rámci preventivních prohlídek u praktického lékaře

Lidé ve věku 45 až 61 let dostanou v letošním roce nově od svého praktického lékaře doporučení, aby se jednou za čtyři roky podrobili preventivnímu očnímu vyšetření u specialisty. Cílem je včas odhalit bezpříznaková onemocnění, jako je zelený a šedý zákal nebo poškození zraku v důsledku cukrovky, u lidí, kteří tvoří nejvíce ohroženou skupinu. K odhalení těchto onemocnění je podle vyhlášky potřeba udělat odborné vyšetření, které není v možnostech praktických lékařů. Oční vyšetření bude hrazeno ze zdravotního pojištění.

 

Odborníci podporují očkování proti onemocnění COVID-19

OčkováníVýbor České nefrologické společnosti podporuje očkování proti onemocnění COVID-19 u nemocných s chronickým onemocněním ledvin, zvláště u nemocných léčených dialyzačními metodami a po transplantaci ledviny. Důvodem je, že tito pacienti mají horší průběh infekce SARS-CoV-2 ve srovnání s ostatními skupinami, a především pak kvůli přítomným komorbiditám a nutnosti častých návštěv zdravotnických zařízení.

Také výbor Společnosti pro orgánové transplantace ČLS JEP ve svém stanovisku podporuje očkování proti onemocnění COVID-19, a to zejména u nemocných po transplantaci orgánů a u nemocných zařazených do čekacích listin k transplantaci.

Obě odborné společnosti se shodují, že vzhledem ke zkušenostem s jinými očkováními neexistují důkazy, které by naznačovaly, že by některá z dostupných očkování proti COVID-19 nebyla u této skupiny pacientů bezpečná. Výhody očkování jasně převažují nad jakýmikoli teoretickými riziky, zejména v zemích s vysokou mírou přenosu SARSCoV-2, jakými Česká republika nepochybně je.

Odkazy:

Stanovisko výboru České nefrologické společnosti k očkování proti onemocnění COVID-19

Stanovisko výboru Společnosti pro orgánové transplantace ČLS JEP k očkování proti onemocnění COVID-19

 

Jak může koronavirus SARS-CoV-2 poškodit ledviny?

SARS-CoV-2 je nový typ koronaviru, který způsobuje onemocnění COVID-19, a bohužel se chová velice nevyzpytatelně. Je složité předem odhadnout, koho postihne a jak, kdo se s ním vypořádá lehce a koho naopak skolí. O tom, jak lidský organismus konkrétně zasáhne, rozhoduje řada faktorů, jako je věk, index tělesné hmotnosti (BMI), vysoký krevní tlak, diabetes, imunita, přidružená onemocnění apod.

Je více než jasné, že některé tkáně a orgány má koronavirus radši než jiné.  Hlavní vstupní branou jsou pro něj horní dýchací cesty, kam se dostává prostřednictvím kapének vzduchu. Odtud většinou sestupuje níže, do plic. Zde může koronavirus vyvolat zánět plic a s ním související dýchací obtíže. Další vstupní branou může být zažívací ústrojí a v tomto případě dominuje postižení trávicích orgánů, zejména střev. Čínští vědci publikovali ještě další vstupní bránu a tou je oční spojivka, která v tomto případě bývá postižena zánětem. Těmito branami se pak koronaviru otevírá cesta do krevního oběhu, kterým může putovat k jakýmkoli tkáním a orgánům v lidském těle. Proto mívají někteří lidé potíže nervového systému (např. silné bolesti hlavy), jiní zánět srdečního svalu a někteří pacienti mohou mít poškozené ledviny. Nejvážnější jsou situace, kdy infekce zachvátí více systémů najednou a životně důležité orgány pak postupně selhávají.

Onemocnění COVID-19 a ledviny

V odborném tisku již bylo publikováno mnoho případů, kdy koronavirus SARS-CoV-2 zasáhl také ledviny, tento životně důležitý orgán. Koronavirus podle všeho působí na ledviny více mechanismy. Kromě toho, že nejspíše toxicky napadá přímo buňky ledvinných klubíček a kanálků, svou roli může hrát také vysoká horečka a s ní spojená dehydratace, kterou vyvolává. Průtok krve ledvinami je pak výrazně omezen a dochází k akutnímu zánětu ledvin.

Postižení ledvin většinou znamená horší prognózu

Odborníci si také všímají, že pokud již dojde k prokazatelnému poškození ledvin souvisejícím s koronavirem, pacienti mají většinou mnohem komplikovanější průběh onemocnění a častěji také umírají. Tito pacienti mívají bílkovinu nebo krev v moči, zvýšený kreatinin a močovinu, což jsou hlavní známky zhoršení ledvinných funkcí. Zatím je krátká doba na to, zhodnotit, zda jsou postižení ledvin způsobená onemocněním COVID-19 dočasná nebo trvalá, ale každopádně všichni, kteří toto onemocnění prodělali a měli vysoké teploty a postižené plíce či trávicí systém, by si měli nechat zkontrolovat funkce svých ledvin.

 

Pardubická dialýza projde částečnou rekonstrukcí

DS PardubiceDo konce ledna 2021 se pro pardubické pacienty s chronickým selháním ledvin otevře po rekonstrukci dialyzační středisko, které se nachází v prostorách Pardubické nemocnice. To bude od října 2020 uzavřeno a jeho pacienti budou podstupovat svou léčbu v ostatních dialyzačních střediscích v Pardubickém kraji.

Důvodem rekonstrukce je především potřeba modernizovat dialyzační sál a nevyhovující technický stav prostor. Po dokončení prací nabídne středisko nejen moderní dialyzační sál, ale také lepší zázemí pro personál i pacienty. Ti se dočkají také klimatizace, která jim zpříjemní čas strávený na dialýze.

Rekonstrukce dialyzačního střediska probíhá ve spolupráci s Pardubickou nemocnicí, která dialýze poskytla náhradní prostory v areálu nemocnice pro akutní pacienty, kteří potřebují neodkladnou péči. Provoz nefrologické ambulance bude po dobu rekonstrukce zajišťovat dialyzační středisko v prostorách Polikliniky KOLF a dočasná ambulance v prostorách interního oddělení Pardubické nemocnice.

 

Užíváte často léky? Pozor na ledviny!

Téměř každý lék, který vložíte do úst a projde vaším zažívacím traktem následně prochází také ledvinami. Mnoho léčiv je prostřednictvím ledvin z těla vyloučeno, i když k této očistné funkci organismu významně přispívají také játra. Pokud není lék užíván podle pokynů ošetřujícího lékaře, můžete si způsobit poškození ledvin.

Pojďme si představit tři skupiny léčivých přípravků, u kterých je třeba mít se na pozoru:

1. Léky proti bolesti

Vaše ledviny může poškodit opakované užívání volně prodejných léků na bolest, jako jsou paracetamol, aspirin, naproxen nebo ibuprofen. Žádný z těchto léků by neměl být užíván denně nebo pravidelně. Vždy je nutné léčit příčinu bolesti, nikoli bolest samotnou.

Léky proti bolesti mohou škodit zejména pacientům, kteří se léčí s chronickým onemocněním ledvin, tedy funkce jejich ledvin je již zhoršená. Zvláště nevhodné jsou kombinace s některými léky na srdce a léky na vysoký tlak. Pokud máte sníženou funkci ledvin, léčíte se s vysokým tlakem nebo se srdcem, neberte nikdy léky na bolest bez vědomí svého lékaře. Vhodnou kombinaci léků vám mohou poradit i v lékárně.

2. Antibiotika

Bez antibiotik se lékaři často neobejdou a v případě závažných infekcí by bylo chybou je nepodávat. Tyto důležité léky však také mohou být nebezpečné, pokud nejsou užívány správně. Lidé s onemocněním ledvin musí brát menší množství antibiotik než lidé se zdravými ledvinami. Rozhodně si neordinujete antibiotika sami a užívejte jen ty, které vám předepsal ošetřující lékař.

3. Kontrastní látky

Některé přípravky používané v rentgenologii, jako takzvané "kontrastní látky", obsahují barvivo, které může být pro pacienty s nemocnými ledvinami nebezpečné. Jejich použití zlepšuje zobrazení vyšetřovaných orgánů, ale může poškodit ledviny, zejména v situaci, kdy pacient před vyšetřením málo pil a je dehydratovaný. Při výběru kontrastní látky se vždy zvažuje přínos jejího použití proti možným nežádoucím účinkům. V případě velkého rizika je možné zvolit jinou vyšetřovací metodu, bez použití kontrastní látky.

 

Co víte o svých ledvinách? Jsou v pořádku?

JeWKD 2020dnou za dva roky má každý občan České republiky nárok navštívit praktického lékaře a v rámci preventivní prohlídky zjistit, zda jsou jeho ledviny v pořádku. Přesto každý 5. Čech tuto možnost nevyužívá a preventivní prohlídky zanedbává. Podle odhadů odborníků přitom trpí každý 10. Čech onemocněním ledvin a po 75. roce života je to již každý druhý. Na tyto skutečnosti upozorňuje v České republice kampaň u příležitosti Světového dne ledvin, který letos připadá na 12. března 2020.

Nefrologové z celého světa u příležitosti Světového dne ledvin upozorňují především na skutečnost, že počet onemocnění ledvin prudce stoupá. Může za to náš způsob života, který civilizačním nemocem nahrává. Nedostatek pohybu, stres, obezita, vysoký krevní tlak a cukrovka jsou rizikovými faktory chronického onemocnění ledvin. Podle odhadů trpí celosvětově onemocněním ledvin přibližně 850 miliónů lidí, z toho 3,4 milionů lidí musí pravidelně podstupovat dialyzační léčbu. V České republice je aktuálně zhruba 7 000 lidí odkázaných na dialyzační péči, a to buď na dialyzačním středisku nebo doma léčených peritoneální (břišní) dialýzou nebo domácí hemodialýzou. Stará se o ně více než 110 dialyzačních středisek rozmístěných po celé republice a otevírají se další nebo se rozšiřují jejich kapacity. Za posledních deset let stoupl počet pacientů závislých na dialyzační péči, tj. s umělou ledvinou, o 20 %. 

Problémem je, že mnoho lidí vůbec netuší, že jejich ledviny jsou chronicky nemocné a jejich funkce se snižuje. Ledviny nebolí, proto člověka nemusí na existenci problému dlouho vůbec nic upozornit. Preventivní prohlídka přitom zabere člověku maximálně hodinu, ale co mu za tento investovaný čas poskytne, je naprosto unikátní. Dozví se, jak je na tom s krevním tlakem, hladinou cukru v krvi, jak mu pracují ledviny a mnoho dalších informací. Od roku 2016 je do preventivních prohlídekzařazeno také laboratorní vyšetření sérového kreatininu a odhad glomerulární filtrace (eGFR) u nemocných s cukrovkou, vysokým krevním tlakem nebo srdečně-cévními komplikacemi. Tito nejvíce rizikoví jedinci mohou absolvovat toto speciální vyšetření od 50 let věku každé čtyři roky.   

 

Pacienti na dialýze mají nově online přehled o své léčbě

myCompanionPacienti s chronickým selháním ledvin, kteří musí pravidelně třikrát týdně podstupovat dialyzační léčbu, si nyní mohou zobrazit laboratorní výsledky, informace o průběhu jejich léčby i důležité rady k životosprávě kdykoli a kdekoli online na svém mobilním telefonu. Aplikace myCompanion, která je volně ke stažení v Google Play a App Store pro mobilní telefony se systémy Android a iOS, jim umožňuje komplexní přístup k průběhu jejich terapie, laboratorním výsledkům a medikaci. 

Součástí aplikace myCompanion jsou i užitečné rady, které pacientům umožňují žít s dialyzační léčbou kvalitnější život. Dozví se zde například o tom, jak zůstat se svým onemocněním aktivní, jak pečovat o svou pleť nebo si mohou prostřednictvím široké nabídky receptů připravit doma pokrm korespondující s jejich dietními opatřeními.

 

Počet dialyzovaných je v Česku na vzestupu

Podle odhadů odborníků trpí každý desátý Čech onemocněním ledvin a po 75. roce života je to již každý druhý. Mnoho lidí však ani neví, že se u nich nemoc právě rozvíjí. Varovným signálem, abychom se začali o své ledviny více zajímat a starat, je i skutečnost, že od roku 2009 stoupl počet pacientů závislých na dialyzační péči, tj. s umělou ledvinou, o 20 %. Transplantaci ledviny, která pacienta může osvobodit od dialýzy i na dlouhý čas, přitom podstoupí z celkového počtu pouze zhruba 7 % pacientů.

V České republice je aktuálně zhruba 7 000 lidí odkázaných na dialyzační péči, a to buď na dialyzačním středisku nebo doma léčených peritoneální (břišní) dialýzou nebo domácí hemodialýzou. Stará se o ně více než 110 dialyzačních středisek rozesetých po celé republice a otevírají se další nebo rozšiřují jejich kapacity. V loňském roce bylo v těchto dialyzačních střediscích provedeno přes 960 tisíc hemoeliminačních výkonů. Většina pacientů přitom na dialýze stráví celý zbytek svého života, osvobozující transplantaci ledvin postoupí pouze zhruba 7 % z nich. Důvodem mohou být přidružené zdravotní problémy, ale i obavy z tohoto operačního výkonu. Často samozřejmě také chybí dárci orgánů, na novou ledvinu se čeká v průměru rok. Za prvních devět měsíců roku 2019 postoupilo transplantaci ledvin téměř 400 pacientů, přičemž nejvíce napilno měla česká transplantační centra v září, kdy proběhlo celkem 70 transplantací ledvin.

Ve většině případů způsobují poškození ledvin civilizační nemoci jako jsou cukrovka, obezita, vysoký tlak nebo ateroskleróza. V tomto případě dochází ke snižování ledvinných funkcí postupně.

 

Ledviny a zrak spolu souvisí!

LedvinyLedviny a oči mají na fyziologické úrovni mnoho společného. Silné propojení mezi těmito orgány může mimo jiné znamenat, že onemocnění ledvin a očí mohou mít stejné příčiny. Proto je, jako i v jiných případech, dobré myslet na prevenci.

 Tělo, podobně jako příroda, je složitý systém, v němž je vše navzájem propojeno. Proto když selže jeden orgán, mohou být zasaženy i některé další. Existuje mnoho odborných studií, které zmiňují silné propojení mezi očima a ledvinami. Ukazují, že lidé, kterým selžou ledviny, mívají problémy s očima častěji než jiní lidé stejného věku.

Lidé si symptomů často nevšimnou, pokud je nemoc teprve v počátku. Proto je důležité chodit na pravidelná vyšetření očí, která mohou nemoci v raných fázích odhalit. Vyšetření však může zjistit poškození zraku ještě před tím, než se příznaky začnou vůbec projevovat a včasná léčba může zabránit nevratnému poškození zraku.

Nejčastější vadou zraku je podmíněná makulární degenerace, jejíž příznaky jsou snížení ostrosti zraku nebo zkreslené vidění. Často se vyskytuje také diabetická retinopatie, která postupně poškozuje malé cévy v sítnici, což vede k poškození zraku a v některých případech i k slepotě. Lidé s diabetickou retinopatií začínají vidět černé skvrny nebo vnímají ztmavnutí či zkreslení obrazu v zorném poli. Obvyklý horizontální zorný úhel činí přibližně 180 stupňů. Zelený zákal ovlivňuje periferní vidění, což znamená, že se toto zorné pole zmenší. Příznaky pokročilého stádia mohou být zúžené zorné pole nebo „slepé skvrny“. Mnoho forem zeleného zákalu však nemá žádné varovné příznaky. Šedý zákal způsobuje, že se oční čočka, která je normálně čirá, stane neprůhlednou. Pacienti často říkají, že to vypadá, jako by se dívali přes zamlžené nebo matné sklo.

Určitě není dobré kontrolu vašeho zraku podceňovat. Jak často a v jakém věku by měl člověk docházet na preventivní vyšetření k očnímu lékaři, není nikde (v zákoně, vyhlášce apod.) stanoveno. Na rozdíl od preventivních prohlídek u praktického lékaře, resp. praktického lékaře pro děti a dorost, gynekologa a zubního lékaře, kde frekvenci i obsah prohlídek určuje samostatná vyhláška ministerstva zdravotnictví. Sami oftalmologové zmiňují jako vyhovující dvou nebo tříletý interval preventivní prohlídky u mladých osob, od 40 let pak je vhodné nechat si oči zkontrolovat častěji. Kdo nosí brýle či kontaktní čočky, chodívá na prohlídku většinou podle potřeby. Pokud trpíte vysokým krevním tlakem nebo cukrovkou, měli byste na oční kontroly chodit pravidelně. Na vyšetření k očnímu lékaři může český občan přijít i bez doporučení svého praktického lékaře. 

Řadě těchto onemocnění lze předcházet dodržováním správných stravovacích návyků a v případě selhání ledvin dodržováním doporučené diety. Dále pravidelným pohybem. Světová zdravotnická organizace doporučuje týdně minimálně 150 minut aerobní fyzické aktivity se střední intenzitou (například rychlá chůze, jogging, zahrádkaření) a posilování svalů. A důležité je také přestat kouřit. To vše samozřejmě vyžaduje určitý stupeň odhodlání.

  

Dialyzační středisko v Lounech prošlo rekonstrukcí

DS LounyPacienti s chronickým selháním ledvin z lounského a žateckého regionu se od konce června léčí v nových moderních prostorách, které pacientům i personálu poskytují maximální komfort a pohodlí. Zároveň došlo k významnému navýšení kapacity střediska pro léčbu. Dialyzační středisko se nachází v prostorách Nemocnice Louny a jeho součástí je nově i nefrologická ambulance, která doposud fungovala mimo areál nemocnice.

Důvodem rekonstrukce byla především potřeba rozšíření kapacit střediska a technický stav budovy. Dialyzační středisko nyní nabízí o osm nových lůžek více a došlo tak k celkovému rozšíření kapacity na 22 lůžek. Pacienti lounské dialýzy mají k dispozici lůžka s integrovanou váhou, bezdrátová sluchátka pro nerušený poslech televizního vysílání či komfortní šatnu s velkou čekárnou. Personál dialyzačního střediska pak získal rozšířené zázemí a práci mu usnadňuje centrální rozvod dialyzačního koncentrátu. V horkých letních dnech přivítají všichni příjemné klimatizované prostředí. Novinkou je také rozšíření parkovacích ploch a zlepšení příjezdové cesty pro sanitky i vozidla pacientů. Prostory jsou samozřejmě plně bezbariérové.

 

Nové odpovědi na vaše dotazy v poradně

Děkujeme za vaše dotazy do poraden na internetových stránkách Dialýza.cz. Naši odborníci se jimi zabývali a odpovědi na ně naleznete v jednotlivých poradnách - sociálnípsychologické a nutriční. Samozřejmě je zde prostor i na vaše další dotazy, proto neváhejte a pište je do formulářů u jednotlivých poraden.

 

Vysokoproteinová dieta může ublížit vašim ledvinám

DietaDíky vlivu sociálních sítí jsme stále více vystavováni reklamě na různé diety, které nám zajistí vysněnou postavu. Osobní trenéři, youtubeři, blogeři, influenceři a top modelky se předhánějí, aby poskytli zaručené tipy, jak zhubnout, nabízí magické balíčky cvičení a diet, které mohou – dle jejich názoru – výrazně změnit tvar těla během několika týdnů. Přitom obezita a její související onemocnění (hypertenze, kardiovaskulární onemocnění apod.) jsou stále na vzestupu. I když se jedná o dva protichůdné aspekty současnosti, oba mohou vést k vážným následkům a zvyšují riziko onemocnění ledvin.

Rychlá dieta, která je zejména mezi mladší generací stále populárnější, je obvykle založena na vysokém obsahu bílkovin a velmi omezeném množství sacharidů. I když existují určité důkazy, že tato strava vede k rychlému úbytku hmotnosti, stále není jasné, zda jsou tyto výsledky dlouhodobě udržitelné. Jinými slovy: tak rychle, jak jste o kila přišli, je můžete stejně rychle nabrat, pokud dietu ukončíte. Kromě toho, některé studie naznačují, že vysoký příjem bílkovin může vést k dlouhodobým negativním vlivům na naše ledviny.

Ačkoli dieta s vysokým obsahem bílkovin nebyla rozsáhle studována, výzkum na potkanech ukázal, že zvýšené množství bílkovin v jejich stravě zatěžuje jejich ledviny, což vede k časnému poškození až selhání. Lékaři a vědci potvrzují, že pacienti s chronickým onemocněním ledvin by se měli vyvarovat diet s vysokým obsahem bílkovin. Vzhledem k tomu, že řada lidí ani netuší, že jejich ledviny již nefungují na 100 % (zejména starší lidé, diabetici, osoby s vysokým krevním tlakem, kuřáci a lidé trpící obezitou), mohou si nasazením nevhodné diety velmi ublížit. 

Pokud tedy potřebujete zhubnout, je nejlepší se nejprve poradit se svým ošetřujícím lékařem, dietologem a nutričním terapeutem. I když můžete ztrácet na váze pomaleji, výsledky budou pravděpodobně trvalé a z dlouhodobého hlediska vám poskytnou více spokojenosti na všech úrovních. Nicméně, pokud si stále přejete zvolit dietu s vysokým obsahem bílkovin, zkontrolujte nejprve funkci ledvin. To lze provést měřením hladiny kreatininu v krvi (odhadněte, kolik krve je filtrováno ledvinami) a vzorkem moči (abyste zjistili, zda je v moči přítomen protein). Vždy mějte na paměti, že vyvážená strava a pravidelné cvičení jsou klíčem ke zdravé, stabilní a trvalé ztrátě hmotnosti. Trendy a reklamy vás mohou přitahovat, ale my všichni máme různá těla a různé potřeby, proto osobní dieta plánovaná dietologem speciálně pro vás je to, co prospěje vašemu zdraví.

  

Dialyzační středisko v Mělníce získalo novou budovu, která významně rozšiřuje jeho kapacitu

DS Mělník - slavnostní otevřeníPacienti s chronickým selháním ledvin z mělnického regionu se od března léčí v nových moderních prostorách, které pacientům i personálu poskytují maximální komfort a pohodlí. Zároveň významně navyšují kapacitu střediska pro léčbu. Nové dialyzační středisko vzniklo v prostorách Nemocnice Mělník a jeho součástí je i nefrologická ambulance.

Nová dialýza nabízí celkovou kapacitu 15 lůžek plus jedno pro akutní pacienty. Pacienti mělnické dialýzy mají k dispozici rovněž lůžka s integrovanou váhou, bezdrátová sluchátka pro nerušený poslech televizního vysílání, komfortní šatnu s velkou čekárnou či nové parkoviště s navýšenou kapacitou parkovacích míst. Personál dialyzačního střediska pak získal rozšířené zázemí a práci mu usnadňuje centrální rozvod dialyzačního koncentrátu.

Původní nemocniční budova, kde mělnické dialyzační středisko od dubna 1995 sídlilo, byla kdysi zamýšlena jako dočasné poválečné řešení umístění ženské interny. Středisko bylo vybaveno pěti lůžky pro chronické pacienty a jedním lůžkem pro akutní dialýzu. Za uběhlých 24 let prošlo středisko v podstatě jen jednou větší rekonstrukcí z kapacitních důvodů, kdy došlo k rozšíření oddělení o tři dialyzační lůžka a zvětšení ambulantní části.

 

Lidé se o své ledviny nestarají, často přijdou k odborníkovi pozdě!

Logo WKDSvětový den ledvin každoročně připomíná, že naše ledviny jsou velmi zranitelné a že bychom se měli zajímat, zda nám fungují správně. Ten letošní, který připadá na 14. března 2019 navíc upozorňuje na fakt, že na světě je stále mnoho lidí, kteří nemají přístup ke kvalitní nefrologické péči. Netýká se to pouze léčby, ale často chybí i tolik potřebná diagnostika a vyhledávání rizikových osob v populaci. Mnoho lidí žije se závažným ledvinným onemocněním, aniž by to tušilo. 

Slogan letošního Světového dne ledvin „Zdraví ledvin pro každého a kdekoli“ není jen fráze.  Je to snaha ochránit lidské zdraví a přimět státy k takovým opatřením, které zabrání zbytečné ztrátě tohoto životně důležitého orgánu. Ta má totiž pro člověka fatální následky.  

Naše tělo bylo stvořeno tak, aby bylo schopné se neustále přizpůsobovat změnám, které se dějí kolem nás. Může být zima nebo teplo, můžeme vypít nebo sníst cokoli, můžeme lenošit nebo si dávat do těla a náš organismus to přesto ustojí. Má totiž k dispozici regulační mechanismy, které nepřetržitě udržují stálost vnitřního prostředí. Na této regulaci mají velký podíl také ledviny. Orgán, o kterém pomalu ani nevíme, že jej máme. Situace se ale změní v okamžiku, kdy pracovat přestanou. To pak velmi rychle zjistíme, k čemu všemu jsou důležité. 

Podobných příběhů naleznete na dialyzačních střediscích mnoho. Téměř polovina lidí totiž přijde z ulice přímo na středisko a vyslechne si neúprosný ortel, že od teď už bude dialýza jejich druhým domovem. Aktuálně se ve více než stovce dialyzačních střediscích po celé republice léčí téměř 7000 pacientů a ročně je zde provedeno kolem milionu hemoeliminačních výkonů. Nejvíc nakročeno mají diabetici a lidé s vysokým krevním tlakem (hypertenzí).

Máme štěstí, že žijeme v zemi, kde je zdravotní péče na vysoké úrovni. Umíme ji však využít? Před dvěma lety se zdravotní pojišťovny rozhodly doplnit spektrum preventivních vyšetření o novou položku, týkající se právě ledvin. Všem, kteří mají vysoké riziko chronického onemocnění ledvin, jako jsou hypertonici, diabetici a lidé s kardiovaskulárními komplikacemi starší 50 let, teď může praktický lékař každé čtyři roky bezplatně vyšetřit funkci ledvin. Pokud by byly naměřené hodnoty patologické, bude svěřen do péče nefrologů.

„Nová úprava vyhlášky o preventivních prohlídkách již přináší první výsledky. Po dvou letech můžeme říci, že přibližně 80 % klientů VZP ve věku 50 a více let, kteří od října 2016 přišli na preventivní prohlídku u praktického lékaře, zároveň absolvovalo i vyšetření na kontrolu funkce ledvin,“ uvádí Mgr. Lucie Krausová z tiskového oddělení Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR. Bohužel stále velké množství lidí zanedbává preventivní prohlídky u praktických lékařů, a to i v této rizikové věkové skupině. Upozorňují na to nejen nefrologové, ale i onkologové, kardiologové i další specialisté. 

 

I pacienti na dialýze mohou trávit vánoční svátky v pohodlí domova

Domaci hemodialyzaPacienti, kterým selhaly ledviny, dojíždí zpravidla třikrát týdně na čtyř až pětihodinovou léčbu na dialyzační středisko. Takových je v současnosti v České republice zhruba 6 800 a na celém světě se jedná o miliony lidí. Ti všichni musí své léčbě přizpůsobovat práci, koníčky i čas strávený s rodinou. Ale nemusí to tak být vždy – díky domácím terapiím se mohou tito pacienti stejně efektivně, a přitom bezpečně, léčit také doma a strávit tak společné chvíle s rodinou třeba i o nadcházejících vánočních svátcích.
 
Pacienti potvrzují, že přechod na domácí terapii pro ně znamenal velkou úlevu, přinesl pohodu do jejich životů a více času pro sebe i svou rodinu. Odborníci dodávají, že domácí terapie, jsou-li dostatečně účinné, mohou pacientovi navíc prodloužit život. „Jsem pánem svého času, kterého mám nyní mnohem více, obzvláště když se dialyzuji v době spánku. Navíc při dlouhých osmihodinových dialýzách se už nemusím starat o hladinu fosforu v krvi. Cítím se mnohem lépe, než když jsem docházel na dialýzu na středisko a výrazně lépe zvládám i pracovní povinnosti a soukromé aktivity s rodinou,“ říká pan Branislav – jeden z prvních pacientů v České republice, jenž se rozhodl přejít na domácí hemodialýzu, a který si bude moci i letošní vánoční svátky užit doma se svou rodinou. 
 
Pacienti, kteří nechtějí docházet do dialyzačního střediska, mají k dispozoici ale také peritoneální neboli břišní dialýzu. Ta funguje tak, že je krev pacienta filtrována přes pobřišnici napouštěním a vypouštěním speciálního roztoku do dutiny břišní. Pacienti mají možnost volby terapie i možnost přechodu z jedné metody léčby na druhou. „Peritoneální dialýza je vhodná terapie především v prvních letech léčby chronického selhání ledvin. Je takovým mostem k transplantacím,“ říká as. MUDr. Vladimíra Bednářová, CSc. z kliniky nefrologie 1. LF UK a VFN, a dodává: „Dnes používané roztoky šetří peritoneum, minimalizují bolestivost napouštění a jsou snadno ekologicky zlikvidovatelné. Složení roztoků umožňuje dlouhodobé využití peritoneální dialýzy v domácím prostředí.“
 
Domácí terapie podporují i významní zahraniční nefrologové. Asistent profesor James Heaf ze Zealand University Hospital v Dánsku je vyzdvihuje jako volbu číslo jedna kromě možnosti transplantace před zahájením léčby. Zdůrazňuje přitom lepší přežívání pacientů, zachování zbytkové funkce ledvin, zachování kvality života i finanční výhodnost pro zdravotnické systémy.

„Je třeba podporovat domácí dialýzu jako optimální léčbu. Měli bychom říkat pacientům, že pokud chtějí přežívat déle, nechť si vyberou plnohodnotnou domácí terapii – peritoneální dialýzu nebo dostatečně účinnou domácí hemodialýzu. Věk pacienta přitom není kontraindikací. Pro pacienty na peritoneální dialýze by měla být jako navazující terapie na prvním místě domácí hemodialýza, pokud jsou pro to vhodné podmínky,“ říká asistent profesor James Heaf.  

  

Lidé se sníženou funkcí ledvin nemohou jíst vše

StravovaniLidé, kterým jejich lékař sdělil, že mají sníženou funkci ledvin a že jejich ledviny neodstraňují z krve odpadní látky v dostatečné míře, musí své stravování přizpůsobit stavu poškození ledvin. Jinak by jim hrozilo hromadění zplodin metabolismu ve všech tkáních a buňkách, což by poškodilo i další životně důležité orgány a celé tělesné systémy. Nejvíce je přitom ohroženo srdce a cévy. Dodržování správné diety může přitom postup selhávání ledvin značně zpomalit. 

Většinou si diagnózu chronického onemocnění ledvin od lékaře vyslechnou lidé, kteří jsou dlouholetými diabetiky nebo mají dlouhá léta vysoký krevní tlak, který správně neléčí. Další významnou skupinou ohrožených jsou lidé s velkou nadváhou, kuřáci a pijáci alkoholu. Rychlost zhoršování funkce ledvin může být individuální a hodně přitom záleží, jestli pacient spolupracuje s lékařem a dodržuje správný léčebný režim. Jinak se může konečné stadium, tedy selhání ledvin dostavit velmi brzo a pak je nutné funkci ledvin nahradit dialýzou nebo transplantací. 

Tempo, jakým k poklesu ledvinných funkcí dochází, je závislé na vyvolávající příčině a přidružených nemocech. Vždy se dá ale zpomalit vhodným stravováním a životním stylem.

V pokročilejších fázích chronického onemocnění ledvin může docházet k tomu, že pacientovi klesá produkce moči. Pak je na čase ve spolupráci s nefrologem snížit i příjem tekutin. V opačném případě hrozí převodnění organizmu se všemi negativními důsledky, jakými jsou otoky, vysoký krevní tlak a zátěž pro srdce a cévy. 

 

Nové moderní ultrazvuky pomáhají lidem se selhanými ledvinami

Ultrazvuk v DS SokolovUltrazvukové vyšetření je běžnou diagnostickou metodou, která dnes již patří k základním zobrazovacím možnostem napříč obory moderní medicíny. Co ale v České republice tak obvyklé není, je možnost vyšetření pacienta s ledvinným selháním přímo u lůžka, na dialyzačním středisku. Proč se právě zde rozhodli proškolit nefrology a pořídit moderní ultrazvuky? Hlavní roli hraje bezpečí pacienta, a to je nyní díky novým přístrojům na mnohem vyšší úrovni.

Ultrazvuk v nefrologii slouží k zobrazení ledvin a vývodných močových cest, posouzení jejich velikosti a struktury, k zobrazení případných anomálií a také k zobrazení cév. Ultrazvuk nefrologové také s výhodou využívají ke kontrole cévního přístupu, který má pacient většinou umístěn na předloktí a jenž je drobným operačním zákrokem vytvořen spojením vlastní tepny a žíly, eventuálně s použitím umělé cévní protézy. Dialyzační spojka je zatížena rizikem komplikací při opakovaném napichováním jehel při hemodialyzačních procedurách, a tak jsou nezbytné pravidelné ultrazvukové kontroly průchodnosti, které slouží včasnému odhalení krevních sraženin a některých dalších komplikací.

Jak vlastně ultrazvuk funguje? Skládá se z počítačové jednotky se zobrazovacím softwarem a ultrazvukové sondy. Tato sonda funguje jako vysílač i jako přijímač ultrazvukových vln. Princip ultrazvukového přístroje je založen na tom, že při šíření ultrazvukových vln prostředím dochází k jejich odrazu. Tyto odrazy nejsou vždy stejné a jsou závislé na prostředí, kterým vlna prochází. Tyto odrazy jsou zpětně přijímány sondou a software na základě rozdílu v odrazech dokáže rekonstruovat ultrazvukový obraz.

 

Ženy podceňují zdraví svých ledvin!

Plakat WKD 2018Ve  čtvrtek 8. března 2018 si budeme připomínat nejen Mezinárodní den žen, ale také Světový den ledvin. Ten letošní se zaměřuje na prevenci onemocnění ledvin právě u žen. Zdraví ženských ledvin je nesmírně důležité, tento orgán je v průběhu jejich života zatěžován mnoha přirozenými i patologickými vlivy. K těm přirozeným patří těhotenství, k patologickým pak například kouření, vysoký krevní tlak, cukrovka nebo ateroskleróza.   

V období adolescence jsou největší rizika v oblasti hrozících zánětů ledvin. Ženský močový systém je anatomicky postaven tak, že infekce mnohem snadněji proniká do močového měchýře a do vyšších etáží. Zvláště v období, kdy dívka zahajuje pohlavní život a učí se znát svoje tělo by měla dbát na správnou hygienu a naučit se těmto komplikacím předcházet. Pokud přece jen k potížím dojde a objeví se pálení, řezání, nebo časté močení, bolesti zad nebo dokonce krev v moči, musí dívka nebo žena ihned reagovat a vyhledat odborného lékaře – gynekologa nebo urologa a zánět močových cest důsledně vyléčit. V dospělosti a pohlavní zralosti kromě hrozby zánětů močových cest dominují rizika, která jsou spojena s životním stylem ženy. Žena, která kouří, pije pravidelně větší množství alkoholu anebo trpí výraznou obezitou, neúměrně zatěžuje své ledviny. Až přijde období přechodu a žena už nebude chráněna estrogeny, důsledky tohoto rizikového chování se naplno projeví a o to výrazněji.

Samostatnou kapitolou rizik pro ledviny je cukrovka. V České republice žije v tuto chvíli téměř půl milionu žen, které trpí tímto civilizačním onemocněním. Každým rokem jich přibude dalších 30 tisíc. Nemoc u nich zpravidla přichází po padesátce. Málo se o tom ví, ale cukrovka je de facto zabiják ledvin. Drobné cévky v ledvinách ucpává, a tím poškozuje jejich hlavní funkci, kterou je tvorba moči.  Ledvinovými komplikacemi cukrovky trpí až 40 % diabetiků. 

 

Vysoké Mýto má nové dialyzační středisko 

Dialyzační středisko Vysoké MýtoOd poloviny února mohou pacienti s chronickým selháním ledvin z Vysokomýtecka, Vraclavska,Choceňska a Litomyšlska využívat nové moderní dialyzační středisko v prostorách Vysokomýtské nemocnice. Jeho součástí je také nefrologická ambulance.   

Nové dialyzační středisko ve Vysokém Mýtě splňuje ta nejpřísnější kritéria světových standardů kvality a patří k těm nejmodernějším u nás. Nemocniční prostory po bývalých chirurgických sálech dovolily vybudovat středisko s komfortním zázemím pro pacienty i personál. K dispozici jsou nejmodernější technologie – nejnovější hemodialyzační přístroje umožňující pokročilou a bezpečnou léčbu chronického selhání ledvin tzv. HighVolumeHDF (vysokoobjemovou hemodiafiltraci), speciální zařízení na měření tělesného složení pacienta nebo vodárna pro přípravu ultračisté vody. 

Celková kapacita dialyzačního střediska činí deset lůžek ve větším sále a jedno v menším sále, vyhrazené pro potřebu izolace. Součástí je také již zmiňovaná nefrologická ambulance s čekárnou. Pacienti mají také k dispozici klinickou psycholožku, sociální pracovnici a nutriční specialistky. Primářkou střediska je MUDr. Lucie Zachařová, která je zkušenou nefroložkou s dlouholetou odbornou praxí na dialyzačním středisku. 

 

Pardubické dialyzační středisko se rozšířilo o další moderní dialyzační sál

Dialyzační středisko v prostorách Pardubické nemocnice prošlo v uplynulých měsících rekonstrukcí, která skončila právě v těchto dnech. Jejím výsledkem je rozšíření střediska o další moderní dialyzační sál s pěti lůžky, který pomůže s nedostačující kapacitou prostor pro pacienty s chronickým selháním ledvin. Rekonstrukce, která si vyžádala celkové náklady zhruba jeden milion korun, spočívala v propojení čtyř menších skladovacích prostor v jednu místnost. Ta je vybavena nejen pěti dialyzačními monitory a lůžky, ale i novou linkou s pracovní plochou pro zdravotní sestry a televizními obrazovkami pro maximální komfort dialyzovaných pacientů.

 

Draslík – pro naše tělo nepostradatelný i nebezpečný!

DraslíkDraslík je pro naše zdraví nepostradatelný. Jeho hlavní úlohou je správná funkce nervosvalového systému. Další zásadní funkcí draslíku v lidském organizmu je regulace vody ve tkáních a buňkách. Všude tam, kde se v lidských tkáních vyskytují svalová vlákna (kosterní svaly, srdce, zažívací systém, močový systém apod.) draslík zajišťuje, aby tkáně a orgány plnily svou funkci. Mohou však nastat situace, kdy přemíra nebo naopak nedostatek draslíku v těle způsobí i život ohrožující stav.

Draslík se v lidském těle nachází především v buňkách, pouze dvě procenta tělesného draslíku se vyskytují v krevním řečišti (krevní plazma). Celkové zásoby draslíku v těle jsou 90 až 100 gramů, přičemž nejvyšší podíl těchto zásob, a to 60 až 80 procent, je obsaženo ve svalech. Pokud lačníme nebo cvičíme, draslík se ze svalů uvolňuje do krve. Pokud jsme sytí, draslík je odčerpán z krve do svalů.

Pro správnou funkci tkání a buněk je nutná rovnováha mezi draslíkem a sodíkem. Platí, že bychom měli denně přijmout zhruba stejné množství obou těchto minerálů (2 až 4 gramy). Pokud však více solíme nebo přijímáme málo draslíku potravou (jíme málo ovoce, zeleniny, ořechů apod.) jeho nedostatek se může projevit nepříjemnými stavy jako jsou křeče ve svalech, které obvykle začínají na prstech horní končetiny a jsou doprovázeny svalovou slabostí. Tato slabost může postihnout i větší svalové skupiny a vyústit až v jejich dočasné ochrnutí. Při postižení svalů hrudníku se nám například těžce dýchá, ve střevech může dojít ke snížení peristaltické činnosti. Nebezpečný je vliv nedostatku draslíku na srdeční činnost. Hrozí porucha srdečního rytmu a srdeční zástava, která přichází při velmi nízkých hodnotách draslíku v krvi. Dlouhotrvající hypokalémie může nevratně poškodit ledviny a vést až k jejich úplnému selhání s potřebou dialýzy. Nedostatek draslíku neboli hypokalémii může také způsobit výraznější ztráta tekutin a minerálů, k čemuž dochází například při opakovaném zvracení, průjmech, dlouhodobému užívání projímadel a některých léků na vysoký krevní tlak (tzv. diuretika).

Opačným stavem, tedy nadbytkem draslíku v těle (takzvanou hyperkalémií) mohou trpět pacienti s nedostatečnou funkcí ledvin. Draslík se u nich v těle hromadí, což je pro tyto pacienty velmi nebezpečné.  Mohou pociťovat svalovou slabost, únavu, mohou být zmatení. U závažnějších stavů pak hrozí průjmy a poruchy srdečního rytmu, takzvané arytmie, které mohou vyústit až ve smrtelně nebezpečnou zástavu srdce. Lidé s chronickým selháním ledvin, kteří jsou odkázáni na pravidelnou dialýzu a netvoří moč, se nemají přijatého draslíku jak zbavovat, proto musí jeho příjem v potravě velmi pečlivě hlídat.  Jejich dietní režim jim sestavují nutriční terapeutky. 

Draslík je v naší stravě zastoupen v různé míře. Jeho bohatým zdrojem je především maso, cereálie, ze zeleniny brambory, špenát, fazole, rajčata, houby, z ovoce banány, hrozny, meruňky. Dále jej v hojné míře obsahují suroviny a pochutiny v dehydrované podobě – kandované ovoce, datle, fíky, meruňky, oříšky, sušené houby, ale i třeba rajčatový protlak. Velký obsah draslíku má také kakao a kolové nápoje.

 

Houby a dialyzovaní pacienti

Každý rok, a obzvlášť tento, je bohatý na houby. Sbíráme je pro potěšení, krásu a ceníme si je pro chuťové a aromatické hlediska. Pokládáme je za pochutinu s vysokými organoleptickými účinky na naše smysly. Jejich využití je široké, a to například jako do vařených pokrmů nebo jako koření, zpestření jídla, salátů apod. 

Složení 

  • Až 92 % vody, bílkoviny 1-2 %, sacharidy až 4 %, tuky až 3 %
  • Vitamíny skupiny D, B hlavně biotin, B1, kyselinu nikotinovou apod.
  • Minerální látky fosfor a draslík, zinek apod. 

Jsou velmi těžce stravitelné. Jestliže se rozhodnete je zařadit do jídelníčku, tak raději mimo dny dialýzy. 

Jen pro porovnání hodnot draslíku a fosforu u některých vybraných hub 

Houby ve 100 g

Draslík K – mg

Fosfor P- mg

Houba - hřib čerstvý

486

115

Houba - hřib nakládaný

18

12

Žampión čerstvý

420

120

Žampión konzervovaný

127

69

Hlíva ústřičná

190

70

Houba - liška

367

44

Sušená houba - liška

5370

581

Sušené houby - např. hřib

2968

649

Kdy si je můžu dopřát 

  • Jestliže moje hodnota draslíku je v ideálních hodnotách (3,5-5,1mmol/l)
  • Jestliže budu používat jen čerstvé nebo nakládané houby
  • Jestliže dodržím doporučené množství – to je max. jednu malou hrst
  • Jestliže znám původ hub 

Využití hub 

  • Do pomazánek, nákypů, omelet, salátů, zadělávaných jídel
  • Pod maso, mleté maso nebo můžou být součástí mletého masa, karbanátků, sekané, kroket
  • Do polévek (pozor s příjmem polévky přijímáte i tekutiny)
  • Do čalamád (nevyužívejte šťávu z čalamád), gulášů
  • Jako hlavní jídlo jsou možné hubové řízky, guláš, rizoto 

Pozor: Houby jsou těžce stravitelné a neměly by se doplňovat o větší množství tuků, vajec, knedlíků, krupice. K houbovému jídlu se hodí chléb nebo brambory, které jsou předem technologicky zpracované. 

Rizika 

  • Větší příjem hub, než jedna hrst, zvyšuje riziko hyperkalémie, ale i zažívacích potíží
  • Houby sbírané u elektráren, silnic atd. obsahují více olova, rtuti, arzenu a další negativních látek
  • Houby nezapíjet alkoholickým nápojem
  • Nepoužívat sušené houby, raději konzervované, mražené, ale jen v doporučeném množství 

Jak je uchovávat a sbírat 

  • Houby sbírat do koše, krabice nebo tak, aby nedošlo k vzájemnému otlačení
  • Houby nesmějí být suché, otlačené, červivé a špinavé
  • Sbírat jen houby, které znám, nikoliv experimentovat
  • Houby mohou být jen několik hodin v ledničce
  • Houby ihned zpracovat
  • Sterilované houby v sladkokyselém nálevu, vždy před podáním propláchnout

 

Máte vysoký krevní tlak nebo cukrovku? Dejte si pozor na ledviny!

Lidstvo trpí řadou tzv. civilizačních nemocí, které přicházejí v důsledku nezdravého životního stylu – málo se hýbeme, jíme nezdravě a stresujeme se. Dopřáváme si kaloricky bohatou, často průmyslově vyráběnou a přesolenou stravu, nadmíru alkoholu a nešetříme ani na cigaretách. Na pohyb nemáme čas. Náš uspěchaný život je plný stresu a nervozity. A pak přicházejí tzv. zabijáci ledvin – civilizační nemoci, které mohou, dlouho nepoznány, devastovat naše srdce, cévy nebo ledviny. Kteří to jsou? Porozhlédněte se kolem sebe a uvidíte je takřka na každém kroku. Obezita, cukrovka, ateroskleróza a vysoký krevní tlak. 

V souvislosti s civilizačními nemocemi bývá často zmiňován srdeční infarkt nebo mozková mrtvice. Co je ale příčinou těchto život ohrožujících příhod? Je to poškození cév, které stojí na počátku těchto vážných komplikací. Velké i drobné cévy se vlivem tukových a vápenných usazenin zužují a tuhnou, jimi pak proudí méně krve a zásobované orgány a tkáně trpí nedostatkem kyslíku a živin a odumírají. Pokud takové zúžení nebo dokonce ucpání postihne srdeční tepnu, dojde k infarktu. Postihne-li cévu v mozku, projeví se uzávěr mozkovou příhodou.

Drobné cévky v ledvinách mohou být těmito škodlivými usazeninami rovněž postiženy. Výsledkem je nedostatečné prokrvení ledvinné tkáně a horší očištění krve od škodlivin. Tím jsou ledviny, hlavní čistička tělesných odpadů, postupně vyřazeny z provozu a zplodiny metabolismu se začnou v těle hromadit. Dochází k postupnému snižování funkce ledvin, které může vyvrcholit ledvinným selháním.

Pokud by se činnost ledvin zcela zastavila, vznikl by život ohrožující stav zvaný urémie. V krvi při ní stoupají odpadní látky do té míry, že dochází k metabolickému rozvratu organismu. Kdybychom v takové situaci ledvinné funkce nenahradili, pacient by zemřel v řádu několika dnů. Proto, pokud pacientovi akutně selžou ledviny, musí být jejich činnost nahrazena dialýzou nebo transplantací. Ve většině případů, kdy poškození ledvin způsobují civilizační nemoci jako cukrovka, obezita, vysoký tlak nebo ateroskleróza, dochází ke snižování ledvinných funkcí postupně. Zdá se to až neuvěřitelné, ale jak potvrdil průzkum společnosti Fresenius Medical Care, do kterého se zapojilo na tři tisíce pacientů v hemodialyzačním programu, až 40 % pacientů přišlo na dialýzu takzvaně „z ulice“. Zjednodušeně to znamená, že se dostali až do fáze ledvinného selhání, aniž by o tom věděl jejich ošetřující lékař. 

Co tedy můžeme pro zdraví svých ledvin udělat? Důležité je hlídat si svojí tělesnou hmotnost a zabránit nadváze. Nadváha a obezita je totiž úzce spojena s diabetem a vysokým krevním tlakem a téměř polovina pacientů dialyzačních středisek jsou právě diabetici. Je vhodné skoncovat s kouřením, velmi důležité je také pečlivě udržovat krevní tlak na požadované úrovni a totéž platí o hladině cukru v plazmě.  Co se týče alkoholu, v přiměřené míře je možné si jej dopřát, pokud jsme zcela zdrávi. A pro správné prokrvení všech orgánů, včetně ledvin, stejně jako pro kontrolu tělesné hmotnosti, je důležitý pravidelný pohyb.

 

I se selháním ledvin se dá cestovat po celém světě

Možnost strávit několik dnů nebo i týdnů mimo domov či dialyzační středisko je u dialyzovaného pacienta odborníky vítána a žádoucí. Pacient má takto možnost na čas "vypnout" z běžného životního stereotypu, odpočinout si, navázat nové kontakty či přátelství. Pro zahraniční cesty slouží bezplatná služba Prázdninová dialýza, která umožňuje pacientům vycestovat takřka do celého světa v jakémkoli ročním období. Službu využívá každoročně řada nemocných s chronickým selháním ledvin z České republiky, ale také zahraniční turisté, kteří přijíždějí k nám.

Mezi nejoblíbenější destinace patří Chorvatsko, Maďarsko, Bulharsko, Slovensko a Itálie, ale také jednotlivé regiony České republiky. Zahraniční dialyzovaní pacienti nejčastěji vyhledávají péči dialyzačního střediska v Mariánských Lázních a Karlových Varech.

Ať už se jedná o dovolenou kdekoli ve světě nebo služební cestu či návštěvu příbuzných, v rámci služby Prázdninová dialýza je pacientům zajištěn servis zahrnující pomoc s výběrem dialyzačního střediska, konzultace ohledně dokumentů, zdravotní zprávy a kopie výsledků vyšetření, které je nutno doložit, a také komunikaci s dialyzačním střediskem v zahraničí koordinátory služby Prázdninová dialýza. 

„Prázdninová dialýza zažívá v poslední době velký rozvoj, a to je dobře. I dialyzovaní pacienti mají možnost smysluplně trávit svůj volný čas i s dialýzou nejen na kmenovém dialyzačním středisku. Situace pacienta, kterému selžou ledviny, je dosti složitá a náročná i na psychickou stránku. Možnost cestovat je jednou z možností, jak zmírnit negativní důsledky dialýzy a podle možností umožňuje pacientům pokračovat v aktivním životě s dialýzou,“ říká pacient na dialýze a předseda pacientské organizace sdružující lidi s onemocněním ledvin CiKáDa Jaroslav Andrle, a dodává: „Velmi dobré zkušenosti mám s dialýzou na Slovensku, v Maďarsku nebo v Chorvatsku. Dokonce jsou i takoví “odvážlivci”, kteří absolvovali dialýzu v exotických destinacích jako jsou Keňa, Mexiko či Thajsko.“

Asistenční služby spojené se zprostředkováním Prázdninové dialýzy doma i v zahraničí jsou poskytovány zdarma. Platba za léčbu závisí na konkrétních podmínkách země – buď je léčba bezplatná (placena prostřednictvím Evropského průkazu pojištěnce) nebo se spoluúčastí z ceny léčby, anebo je hrazena v plné výši (většinou země mimo EU a v soukromých střediscích v rámci EU). Pokud středisko nepřijímá Evropský průkaz pojištěnce, příslušnou cenu dialýzy zaplatí pacient v hotovosti nebo platební kartou. Cenu za dialýzu se dozví již při výběru střediska. Zdravotní pojišťovna pak na základě dokladu o zaplacené částce vrátí pacientovi částku, která se rovná výši úhrady za dialýzu v České republice.

 

Nezapomínejte na pitný režim!

Kolik denně vypijete tekutin? Je to dost nebo málo? A jak je to u dětí a dospělých nebo u žen a mužů s pitným režimem – liší se? Přizpůsobujete denní příjem tekutin svým aktivitám? 

Lidské tělo je z velké části tvořeno vodou (tělo dospělého člověka jí obsahuje až 60 %). Voda má v těle mnoho funkcí, pomáhá například při vstřebávání a transportu živin k cílovým buňkám, pomáhá tělu zbavovat se odpadních látek a také má zásadní úlohu při regulaci tělesné teploty. Při vysoké okolní teplotě, kdy dochází k přehřívání našeho organizmu, spouští mechanismus pocení, který naše tělo účinně ochlazuje. Množství tekutin, které by měl dospělý vypít za běžných klimatických podmínek, závisí na tělesné konstituci a pohybuje se od 2 litrů (ženy) do 2,5 litrů (muži) tekutin za den, přičemž 80 % tohoto množství by mělo pocházet z nápojů (tj. 1,6 a 2 litry). 

U dětí je potřeba tekutin rozdílná a řídí se podle věku. Dětský organismus je mnohem citlivější na ztráty tekutin než organismus dospělého člověka, a také je k nim náchylnější. Pro dítě od 2 do 3 let věku je doporučeno množství 1,3 litru tekutin, od 4 do 8 let 1,6 litru tekutin a od 9 do 13 let by denní spotřeba tekutin neměla klesnout pod 1,9 (dívky) – 2,1 litrů (chlapci).

K nejvhodnějším nápojům, které můžeme využívat ke stálé konzumaci, patří obyčejná pitná voda z vodovodu, vody balené (kojenecké, pramenité či slabě mineralizované přírodní vody bez oxidu uhličitého), neslazené, a ne moc silné čaje (zelené), vodou ředěné ovocné či zeleninové cukrem nepřislazované přírodní šťávy. Vhodnými zdroji tekutin jsou také ovoce a zelenina jako například rajčata, okurky, melouny, jahody nebo citrusy. 

Slazené nápoje (limonády, kolové nápoje, či slazené ovocné nápoje) nejsou vhodným zdrojem tekutin, protože obsažený cukr zvyšuje pocit žízně!  Pro doplnění příjmu tekutin lze použít středně mineralizovaných přírodních vod. Dospělý by jich ovšem neměl vypít více než 500 ml za den, dítě samozřejmě méně. U velmi oblíbených bublinkových nápojů, které jsou sycené oxidem uhličitým, je třeba myslet také na to, že mohou citlivějším jedincům způsobit různé zdravotní obtíže (např. nevolnost, průjmy či nadýmání).  

 

Domácí terapie jsou „trendy

Domácí hemodialýzaStále více pacientů přechází na domácí formu dialyzační terapie. Podle statistik České nefrologické společnosti je v tuto chvíli téměř 7 procent pacientů léčeno peritoneální dialýzou a v loňském roce začali přibývat také pacienti na domácí hemodialýze. Společným znakem obou těchto metod je především to, že pacient nemusí chodit na terapie do dialyzačního střediska. Svoji proceduru si odbývá doma. Obě terapie jsou navíc, z pohledu účinnosti, srovnatelné s těmi na středisku. Doma si totiž pacient může dovolit i intenzivnější režimy a optimalizovat tak své laboratorní výsledky. Posledním neméně důležitým rysem těchto terapií je sám pacient. Tyto metody si totiž vybírají lidé, kteří mají určité předpoklady. Musí být ochotni vzít zodpovědnost na sebe, musí být schopni řešit komplikace s klidem a rozvahou a hlavně musí být disciplinovaní. Nikdo je totiž nehoní a nehlídá. Je to na nich.

Peritoneální dialýza je metoda, při níž se krev čistí napouštěním dialyzačního roztoku do břišní dutiny speciální hadičkou. Odpadní látky z krve přecházejí do roztoku díky bohatě krevně zásobené pobřišnici. Dialyzační roztok se po několika hodinách vypustí a výměna se opakuje. Také tato forma terapie je díky novým technologiím velmi účinná. Moderní metoda, tzv. adaptovaná automatizovaná peritoneální dialýza, představuje velice účinnou individualizovanou metodu očišťování krve v domácích podmínkách a je možné ji provádět i během spánku. Pacient je vybaven speciálním přístrojem s názvem sleep•safe harmony, který prostřednictvím cycleru umí mimo jiné automatické vypouštění a napouštění dialyzačního roztoku. Přístroje jsou přenosné a nevyžadují žádné technické úpravy v bytě. Pacient si ovšem musí vytvořit prostor pro uskladnění spotřebního materiálu. Kontroly na dialyzačním středisku probíhají jedenkrát za měsíc.

Domácí hemodialýza je metoda, kterou běžně pacienti s ledvinným selháním absolvují na středisku. Jsou napojeni na tzv. umělou ledvinu (monitor s filtrem a pumpami) a jejich krev protéká systémem přístroje, kde se čistí. Zpět do krevního oběhu se vrací krev čistá s vyrovnanou hladinou vody a minerálů. Přístroj dávkuje vodu a minerály podle předpisu, který nastaví lékař. Pro domácí použití je použit stejný přístroj opatřený zjednodušeným softwarem, aby jej mohl pacient bez problémů ovládat. Co se týče funkcí přístroje, ty jsou totožné s těmi na středisku. Hemodialyzační přístroj s označením 5008S CorDiax HomeHD má nainstalovaný speciální software pro domácí hemodialýzu. Sám vyrábí dialyzační roztok, a tak může, jako jediný v České republice, pacientům s chronickým selháním ledvin nabídnout stejně jako dialyzační středisko všechny typy terapie – tedy hemodialýzu, hemodiafiltraci a také vysokobjemovou hemodiafiltraci. Tím se podstatně liší od jednodušších „stolních“ verzí přístrojů, u kterých ale nelze dosáhnout uspokojivých dialyzačních dávek (ukazatel účinnosti dialyzační terapie). Hodně je také pamatováno na bezpečí pacienta, takže přístroj má například funkci, která při podezření na únik krve ze systému, přístroj okamžitě zastaví, takže pacientovi nehrozí vykrvácení. Pro zavedení této metody doma je zapotřebí jistých technických úprav v bytě. Přistroj musí být napojen na vodu, odpad a elektrickou energii. Také při této variantě je potřeba počítat s uskladněním spotřebního materiálu. Kontroly na středisku má pacient stejně jako u peritoneální dialýzy, tedy jedenkrát za měsíc.

Pacienti na domácích terapiích v tom rozhodně nejsou sami. Už samotné zaškolení je celkem dlouhý proces a sestry pacientovi povolí samostatnou obsluhu, teprve až mají 100 % jistotu, že vše zvládne na jedničku. Je toho celkem hodně, co se musí člověk na domácí dialýze naučit – ovládat přístroje, postupovat sterilně, reagovat na různé alarmy a v neposlední řadě komunikovat s asistenční službou. Ta je k dispozici 24 hodin denně a pacient může konzultovat vše, co potřebuje. Může si rovněž sestru zaškolenou na domácí terapii pozvat i domů, aby s ním zkontrolovala vše potřebné.

Podle odborných statistik je zřejmé, že domácí terapie si vybírají spíše lidé mladšího věku. Důležitá je v tomto případě soběstačnost nebo zajištěná asistence zaškolené osoby. Často se k těmto metodám přiklánějí také lidé, kteří jsou ještě aktivní a pracují nebo sportují. Pro ně znamená domácí terapie značnou úsporu času, který pak mohou využít pro svou práci, rodinu nebo koníčky. Ať je důvod volby domácích terapií jakýkoliv, je zřejmé, že v České republice je ještě velký potenciál pro jejich využití. Rádi bychom našim čtenářům nabídli, aby svůj konkrétní případ sami aktivně prodiskutovali se svým ošetřujícím lékařem a pokusili se zvolit metodu, která jim umožní co nejspokojenější život. 

 

Výstava představuje dialyzační techniku od jejích počátků až do současnosti

Člověk v náhradáchAž do 4. března 2018 můžete v prostorách Národního technického muzea v Praze shlédnout unikátní výstavu „Člověk v náhradách aneb technika slouží medicíně“, která seznamuje návštěvníky s historií i se současností protetiky, ukazuje možnosti, perspektivy i meze náhrad lidského těla a jeho funkcí.  

Výstava ve dvanácti sekcích a stovkách exponátů prezentuje celé spektrum funkčních i estetických náhrad lidského těla od protéz končetin, zubních, cévních či prsních implantátů přes nervovou stimulaci či kompenzaci hlasu, sluchu a zraku, až po náhrady funkce srdce, plic, slinivky, jater a ledvin. Návštěvníci tak uvidí mimo jiné Alwallovu umělou ledvinu, která zachraňovala životy prvním dialyzovaným pacientům v Praze padesátých let i takřka kompletní řadu hemodialyzačních přístrojů Fresenius včetně toho nejmodernějšího, jehož pokročilá technologie dovoluje napodobit očišťovací funkci ledvin téměř jako u živého orgánu a model se speciálním softwarem slouží některým českým pacientům jako umělá ledvina i u nich doma. Věděli jste, že dnešní eliminační přístroje – k vidění bude model Prometheus – umí nahradit také funkci jater a překlenout tak čekání pacienta na transplantaci. 

Výstava je pro veřejnost otevřena stejně jako celé Národní technické muzeum denně kromě pondělí, a to ve všední dny od 9 do 17.30 hodin a o víkendech a svátcích od 10 do 18 hodin. Pro návštěvníky výstavy se chystají také komentované prohlídky s odborníky.

 

Světový den ledvin se letos zaměřuje na obezitu

Světový den ledvin 2017Podle posledních dostupných statistik trpí celosvětově obezitou více než 600 milionů dospělých. Obezita je zároveň závažným rizikovým faktorem rozvoje chronického onemocnění ledvin, které může vyústit až k nevratnému poškození ledvin. Světový den ledvin připadá na 9. březen 2017 a i v České republice se letos zaměří právě na edukaci o škodlivých následcích obezity a jejího vztahu k onemocnění ledvin.

Ledviny lidí trpících obezitou musí pracovat mnohem intenzivněji, protože jsou na ně kladeny vyšší nároky. Obézní tělo produkuje více zplodin metabolismu a také obsahuje větší množství krve a dalších tělesných tekutin.  Aby ledviny obézního člověka zvládly zvýšené nároky uspokojit, musí zvýšit filtraci krve (dochází v nich k tzv. hyperfiltraci). Trvá-li obezita dlouhou dobu, jsou ledviny soustavně přetěžovány, což může vést k jejich postupnému poškození.

„Z pohledu diabetologa a obezitologa mohu jen dodat, že přítomnost obezity je významným negativním faktorem především z pohledu zvýšeného rizika poklesu funkce ledvin. Pacienti s diabetem, obezitou a významněji sníženou funkcí ledvin mají také podstatně zvýšené riziko kardiovaskulárních komplikací a hypoglykémie. Omezené jsou pak i naše možnosti antidiabetické léčby těchto pacientů. Jednoznačným trendem by měla být prevence a intenzivní léčba obezity ještě dříve, než dojde k rozvoji metabolických komplikací a snížení renální funkce. Důležitý je také vhodný výběr léků s preferencí těch, které hmotnost snižují, případně na ni mají alespoň neutrální vliv,“ doplňuje prof. MUDr. Martin Haluzík, DrSc. z Centra diabetologie a Centra experimentální medicíny IKEM. 

Statistiky na poli obezity jsou opravdu alarmující. Vědci spočítali, že v roce 2025 bude celosvětově obezitou trpět přes 18 % mužů a 21 % žen. V pásmu život ohrožující obezity se bude pohybovat 6 % mužů a 9 % žen. V některých zemích se obezita již nyní týká více než jedné třetiny dospělé populace. 

Dobrou zprávou je, že jak obezitě, tak i chronickému onemocnění ledvin můžeme do značné míry předejít. Snížením tělesné hmotnosti můžete zlepšit mnohem více než jen svou postavu. S poklesem tělesné hmotnosti se často zlepší krevní tlak, lépe se kontroluje cukrovka a sníží i zatížení ledvin. Zhubnutím navíc můžete upravit také zvýšený cholesterol, ulevit svým kloubům, snížit riziko některých zhoubných nádorů, ztučnění jater, nemocí žlučníku nebo se zbavit spánkové apnoe (zástavy dechu ve spánku). Obézní lidé také častěji trpí psychickými poruchami, což se podílí i na snížené kvalitě jejich života. Toto vše je do značné míry řešitelné a nikdy není pozdě začít.

Existuje mnoho způsobů, jakými můžete dosáhnout cílové hmotnosti. Rad o zaručených redukčních dietách a přístupech nalezneme kolem nás celou řadu, ale ne vždy se jedná o rady odborníků. O tom, jaký přístup bude konkrétně vyhovovat vám, se můžete poradit v některém z obezitologických center nebo ambulancí.

 

V Nymburce se otevírá jedno z nejmodernějších dialyzačních středisek v České republice

DS NymburkPro pacienty se selháním ledvin, kteří jsou zařazeni do chronického dialyzačního programu, se v březnu 2017 otevřou brány nového moderního dialyzačního střediska. V dialýzu se proměnila zchátralá budova v Nádražní ulici v Nymburce. Ta nyní bude sloužit pacientům, kterým selhaly ledviny a kteří sem budou pravidelně dojíždět nejen z Nymburska, ale i Poděbradska, Českobrodska, Milovic, Lysé nad Labem, Městce Králové a dalších obcí ve východním cípu Středočeského kraje.

Podle posledních statistik ÚZIS je ve Středočeském kraji více než 700 pacientů, kteří musí pravidelně docházet do hemodialyzačního střediska. Jejich ledviny totiž nepracují a je nutné, aby jim z krve byly pravidelně odstraňovány odpadní látky dialyzačním přístrojem. Ve Středočeském kraji bylo doposud devět středisek. Desáté, nymburské, vyplní prázdné místo ve východní části Středočeského kraje, a usnadní tak život mnoha pacientům, kteří doposud dojížděli i více než 30 kilometrů. 

Dialyzační středisko v Nymburce s kapacitou 15 lůžek bude patřit k těm nejmodernějším v České republice. Jak pro pacienty, tak pro personál jsou tu vytvořeny komfortní podmínky pro terapie. Je zde vybudována moderní úpravna vody, která připravuje ultračistou vodu pro dialýzu. Středisko plánuje spolupráci s nymburskou nemocnicí a v rámci transplantačního programu s pražským IKEMem.

 

Vojtěch Koudelka obhájil titul mistra Evropy

Vojtěch KoudelkaSportovec Vojtěch Koudelka, kterému selhaly ledviny, prošel si dialýzou a následně podstoupil transplantaci, slaví zasloužený úspěch. V těchto dnech se mu podařilo na Mistrovství Evropy transplantovaných Vantaa 2016 zvítězit a obhájit titul mistra Evropy. První den závodu zaběhl 400 metrů ve vítězném čase 57,14 s, druhý den na trati 200 metrů se s časem 26,18 s umístil na krásném druhém místě a následně si ještě na trati dlouhé 800 metrů doběhl pro další stříbro. Příští rok jej čeká velká výzva v podobě Mistrovství světa transplantovaných ve španělské Malaze. Zde se chce pan Vojtěch pokusit překonat letitý světový rekord na trati dlouhé 800 metrů. Všichni mu držíme palce. „Děkuji všem, kteří mě podpořili na proběhlém závodě a podporují po celou dobu mého potransplantačního běhání,“ dodává pVojtěch Koudelka. Pokud se chcete dozvědět více, navštivte jeho internetové stránky www.transplant-runner.eu.

 

Chrudimští pacienti mohou využívat jedno z nejmodernějších dialyzačních středisek u nás

DS ChrudimDialyzační středisko NephroCare v areálu Chrudimské nemocnice začalo po rozsáhlé rekonstrukci opět sloužit pacientům s chronickým selháním ledvin, kterým nabízí moderní a komfortní prostory disponující tím nejnovějším přístrojovým vybavením. Pro středisko je současné období výjimečné také tím, že nedávno uběhlo 25 let od jeho otevření.

Důvodem rekonstrukce byly především potřeba rozšíření kapacit dialyzačního střediska a nevyhovující technický stav budovy. Došlo ke kompletní renovaci prostor, kde vzniklo nové zázemí pro personál a pacienty – šatny, čekárna, sklady a vodárna. Stavební firma provedla, kromě výrazného rozšíření prostor díky nové přístavbě dialyzačního sálu, také zateplení fasády stávající budovy, výměnu oken a kompletní výměnu a zateplení střechy.

Dialyzační středisko s nefrologickou ambulancí bylo v Chrudimské nemocnici uvedeno do provozu v roce 1990. Provoz pracoviště je zajišťován týmem odborných lékařů a specializovaných zdravotních sester. K dispozici jsou klinická psycholožka a nutriční terapeutka společnosti. Aktuálně středisko zajišťuje hemodialyzační péči celkem padesáti pacientům, deset pacientů pak zvolilo peritoneální (břišní) dialýzu.

 

Peritoneální (břišní) dialýza má medicínské i psychosociální výhody, přesto ji Češi využívají málo

PD sympoziumVelmi vhodnou variantou klasické léčby na dialyzačním středisku je nejen domácí hemodialýza, které se v tomto čísle časopisu detailně věnujeme, ale také peritoneální (břišní) dialýza, kterou v České republice aktuálně využívá necelých osm procent pacientů.

A právě o moderních postupech a perspektivách peritoneální dialýzy jednali lékaři a zdravotní sestry ve dnech 12. a 13. května na 8. Partnerském dni České nefrologické společnosti – PD sympoziu.

Přestože je peritoneální dialýza z pohledu pacienta pohodlnější, protože mu umožňuje realizovat každodenní procedury v domácím prostředí, v České republice stále ještě není dostatečně rozšířena. „Počet pacientů léčených touto metodou jen mírně převyšuje pět set nemocných, což činí necelých 8 % z celkového počtu dialyzovaných. Přitom existují země, kde podíl pacientů léčených peritoneální dialýzou dosahuje až dvacet i více procent,“ upozornila MUDr. Michaela Ságová, jeden ze dvou odborných garantů PD sympozia a lékařská ředitelka dialyzačních středisek NephroCare.

Její slova potvrdili i další odborný garant 8. Partnerského dne České nefrologické společnosti – PD sympozia a předseda České nefrologické společnosti (ČNS) prof. Ivan Rychlík a členka výboru ČNS prof. Sylvie Opatrná.

„Peritoneální dialýza je velmi vhodná metoda náhrady funkce ledvin k překlenutí období před transplantací. V České republice se bohužel využívá stále výrazně méně než třeba v Nizozemsku, kde je touto metodou léčeno zhruba 20 % pacientů, než ve Velké Británii s téměř 40 % či ve Skandinávii, kde se čísla v jednotlivých zemích pohybují mezi 22 až 38 %. Přitom podle různých zdrojů až 75 % všech nemocných si může zvolit mezi hemodialýzou a peritoneální dialýzou,“ uvedl prof. Ivan Rychlík.

Podle prof. Sylvie Opatrné je úkolem nefrologické komunity – lékařů i sester, aby se pokusila odhalit příčiny a zajistit nápravu tak, aby z této metody mohlo mít užitek více nemocných s tak závažným postižením, jako je terminální selhání ledvin. „Peritoneální dialýza je etablovaná metoda náhrady funkce ledvin, která má své preferenční indikace medicínské (například jako přemostění k transplantaci, hojně v ČR využívané) i psychosociální – vycházející vstříc životnímu stylu aktivních pacientů,“ prohlásila prof. Sylvie Opatrná z Fakultní nemocnice Plzeň.

Domácí způsob léčby je možné zvolit u pacientů, kteří jsou schopni a zároveň ochotni podílet se na vlastní léčbě bez nepřetržitého dohledu zdravotnického personálu. Výhodami této volby jsou soukromí, domácí prostředí a léčebný režim přizpůsobený navyklému způsobu života. Řada studií prokázala, že možnost podílet se aktivně na vlastní léčbě má pozitivní vliv na klinické výsledky dialyzovaných pacientů.

Domácí dialýza má dvě základní varianty. První z nich je tzv. domácí hemodialýza – program, který v těchto týdnech startuje, a druhou je peritoneální (břišní) dialýza. Hlavní rozdíl mezi nimi je v tom, že zatímco u hemodialýzy krev pacienta protéká mimotělním oběhem a dialyzačním filtrem, kde se čistí, u břišní dialýzy je krev očištěna uvnitř pacientova těla. Touto metodou jsou léčeni i novorozenci a děti se selháním ledvin. 
Při peritoneální dialýze je používán tzv. peritoneální katétr – měkká a ohebná hadička, o něco silnější než brčko, která je jednoduchým chirurgickým zákrokem zavedena do spodní části břišní oblasti. Druhá strana hadičky je vyvedena nejčastěji na levou stranu od pupku. Katétr zůstává stále na svém místě a mimo proceduru dialýzy je ukryt pod šaty.

Procedura peritoneální dialýzy probíhá tak, že si pacient do dutiny břišní napustí většinou dva litry dialyzačního roztoku a odpadní látky z krve přejdou do tohoto roztoku přes membránu zvanou pobřišnice (peritoneum). Tato tenká blána vystýlá dutinu břišní, pokrývá její orgány a je velice dobře prokrvená. Odpadní látky tak mohou snadno pronikat z krve do napuštěného dialyzačního roztoku v dutině břišní.

Tento roztok má speciální složení, aby nasával z krevního oběhu přebytečnou vodu a aby pacienta, kterému ledviny přestávají tvořit moč, zbavoval tekutin, jež v průběhu dne vypije. To vše činí v pohodlí domova a bez nutnosti napojování na mimotělní oběh. Navíc díky modernímu přístrojovému vybavení může peritoneální dialýza probíhat i automaticky v průběhu nočního spánku.

„Nespornou výhodou je i to, že časy výměn dialyzačního roztoku lze upravit podle pacientova denního rozvrhu, anebo si pacient může výměny provádět v průběhu noci za pomoci přístroje. Ve dne má pak klid a může se věnovat jiným činnostem nebo chodit do zaměstnání či do školy,“ vysvětlila MUDr. Michaela Ságová, podle které většímu rozšíření peritoneální dialýzy brání například strach pacientů převzít za svou léčbu zodpovědnost, i když jsou tyto obavy zpravidla neoprávněné.

 

Vysokomýtští jsou zase o krok blíže k vlastní dialýze

Smlouva Vysoke MytoPředstavitelé Vysokého Mýta ve středu 11. května 2016 slavnostně podepsali smlouvu se společností Fresenius Medical Care na vybudování dialyzačního střediska v areálu místní nemocnice. Vysokomýtští pacienti se tak mohou těšit, že skončí jejich dojíždění do vzdálených dialyzačních středisek v kraji.

„Podepsání společné smlouvy je prvním krokem z celé řady dalších. A na konci této cesty bude fungující dialyzační jednotka, ale i obnovený operační sál,“ říká Ing. František Jiraský, starosta města Vysoké Mýto. 

Náklady na stavební práce spojené s rekonstrukcí prostorů pro dialyzační středisko jsou podle zpracované stavební studie odhadovány na 18,5 milionu korun. Zdravotní technologie, IT a další vybavení včetně nábytku pak přijdou zhruba na 12 milionů korun. „Jsem velice rád, že do naší nemocnice přijdou nové investiční prostředky na rekonstrukci operačního sálu a vybudování dialyzačního střediska, a za to moc děkuji,“ říká Ing. Josef Pejchl, ředitel Vysokomýtské nemocnice.

  

Domácí hemodialýza vstupuje do domácností českých pacientů

Domácí hemodialýzaPacienti s chronickým onemocněním ledvin již nejsou odkázáni pouze na pravidelné dojíždění do dialyzačního střediska, kde musí trávit několikrát týdně až 5 hodin. Pan Miloš Dušek z Krásné Lípy se stal prvním českým pacientem, který má hemodialýzu přímo u sebe doma. A tato možnost léčby se nyní otevírá i pro další české pacienty, a to i díky úhradám od zdravotních pojišťoven.

Domácí hemodialýza ale není úplně pro každého – důležitá je především schopnost pacienta metodu bezpečně zvládat a také určité prostorové a hygienické podmínky domácnosti. Také pan Dušek si musel uzpůsobit jednu místnost v domě a vybudovat si zde takové malé dialyzační středisko. Určitě to ale stálo za to – má více času na rodinu, své koníčky a práci. Navíc je v mnohem větší psychické pohodě a odpadlo mu spoustu stresu. Na dialýzu totiž musel dojíždět několikrát týdně do několik desítek kilometrů vzdáleného Děčína. Nyní si může rozvrhnout, kdy se bude dialyzovat dle svých časových možností i momentální nálady a zároveň se naplno věnovat své rodině.

O své zdraví strach nemá – domácí hemodialyzační přístroj je prostřednictvím internetu propojen s jeho domovským dialyzačním střediskem, a pan Dušek je tak 24 hodin denně sledován svým lékařem. Kromě toho je mu kdykoli k dispozici na telefonu specializovaná sestra na domácí hemodialýzu. Ta s ním může vyřešit otázky ovládání přístroje, případně mu pomůže s řešením situací, se kterými si pacient neví rady. Jednou měsíčně jej sestra navíc navštíví doma, aby zkontrolovala, zda si vštípil všechny předepsané postupy. 

 

Most má už druhé dialyzační středisko

Rostoucí počty pacientů s onemocněním ledvin přivádí do nefrologických ambulancí a dialyzačních středisek po celém světě i v České republice stále další pacienty. V Mostě proto vzniklo již druhé dialyzační středisko, a to v centru města na adrese Moskevská 14. Doposud bylo pacientům z Mostecka k dispozici dialyzační středisko v Nemocnici Most, které zde funguje již od roku 1984.

Nárůst pacientů, kteří se dostali do fáze ledvinného selhání, a nedostatek kapacit pro rozšíření stávajícího střediska v prostorách Nemocnice Most vedly jeho provozovatele k rozhodnutí vybudovat zcela nové ambulantní zařízení. 

 

Světový den ledvin 2016 se zaměří na děti

Světový den ledvinOnemocnění ledvin postihuje miliony lidí na celém světě, a to včetně dětí, které mohou být ohroženy již v raném věku. Je proto velice důležité všímat si některých indicií, které mohou ukazovat na to, že něco není v pořádku. Může se jednat i o vrozená onemocnění, s nimiž se dítě narodí a která nemusí být na první pohled patrná, či o vrozenou dispozici k některým onemocněním, například k vysokému krevnímu tlaku. A právě na tyto problémy, vedoucí v některých případech až k selhání ledvin, upozorní 10. března 2016 také v České republice Světový den ledvin. Dospělým lidem jsou navíc v tento den k dispozici bezplatné konzultace přímo ve vybraných nefrologických ambulancích.

Mezi časté zdravotní problémy u dětí, které mohou vést až k selhání ledvin, patří vrozené vývojové vady močového ústrojí. Při jeho vývoji mohou vznikat v močových cestách překážky bránící volnému odtoku moči. Problém může být na úrovni ledvin, ale také v močovodech, močovém měchýři nebo v močové trubici. Vždy to ale znamená potenciální ohrožení pro ledviny.

Jak poznáme, že má naše dítě močové ústrojí v pořádku? Lékařka Martina Samešová z dětské nefrologické ambulance v Ústí nad Labem radí: „Je důležité, abychom si všímali, zda je močení dítěte pravidelné, plynulé, dostatečně silným proudem, jestli dítě při močení nemusí tlačit nebo není neklidné. Dále existují určité nespecifické signály, které nás mohou na problém upozornit. Jsou to například opakované horečnaté stavy bez zjevných příčin, poruchy močení nebo i jen celkové neprospívání dítěte. Pokud má dítě časté infekce močových cest, vyhledejte dětského nefrologa nebo urologa.“

Kritickým obdobím je pro močové cesty dospívání. Pokud má vaše dcera časté infekce močových cest, měli byste zpozornět a vyhledat specialistu, který provede podrobnější vyšetření. Může se samozřejmě jednat pouze o špatný hygienický návyk, ale není vzácností, že i v pubertě odborníci odhalí poruchy, které měly být rozpoznány mnohem dříve. Riziko se pak stupňuje při zahájení sexuálního života. Infekce se z dolních močových cest může rozšířit směrem nahoru a zasáhnout ledviny.

Předejděte selhání svých ledvin a navštivte při příležitosti Světového dne ledvin dne 10. března 2016 nefrologické ambulance po celém Česku, a to především tehdy, pokud patříte do některé z rizikových skupin, mezi něž se řadí především lidé ve věku nad 60 let s diabetem či vysokým krevním tlakem. 

 

Dialyzovaní pacienti z Hlinska a okolí již nemusí dojíždět, dialyzační středisko vzniklo přímo v Hlinsku

Dialyzační středisko Mariánské LázněLidé z Hlinska a okolí, kterým selhaly ledviny a jsou odkázáni na hemodialýzu, již nemusí dojíždět desítky kilometrů - nové dialyzační středisko  začalo od listopadu poskytovat pacientům své služby přímo v Hlinsku.

Dialyzační středisko sídlí na adrese Husova ulice č. 19 a jeho kapacita je 11 lůžek, včetně jednoho pro akutní případy. Hlinecké dialyzační středisko je pro pacienty otevřené v pondělí, ve středu a v pátek od 6 do 3 hodin druhého dne a v úterý, ve čtvrtek a v sobotu od 6 do 18 hodin. 

Pacienti mají na středisku vysoký komfort – mohou sledovat televizi, využít wi-fi připojení k internetu, své problémy mohou diskutovat s psycholožkou nebo sociální pracovnicí, pro otázky kolem jídelníčku a pitného režimu je jim k dispozici nutriční sestra.

Nefrologická ambulance je v Hlinsku umístěna v budově polikliniky v Nádražní ulici a aktuálně má v péči téměř 2 100 dětských a dospělých pacientů.

 

Kolínské dialyzační středisko po rozsáhlé rekonstrukci opět plně slouží pacientům se selháním ledvin

Dialyzační středisko KolínDialyzační středisko a nefrologická ambulance v areálu Oblastní nemocnice Kolín se po rozsáhlé rekonstrukci opět otevřely pacientům se selháním ledvin v původních prostorách. Důvodem rekonstrukce za téměř 37 milionů korun byla především potřeba rozšíření kapacit pro terapeutickou část, stejně jako pro ambulantní sektor a skladové zázemí.

V nově zrekonstruovaných a rozšířených prostorách kolínského dialyzačního střediska naleznou pacienti celkem 24 dialyzačních lůžek, což je o osm více než tomu bylo dříve. Modernizací prošla čekárna a šatny včetně sociálního zařízení. Vznikly také nové moderní prostory pro ošetřující zdravotnický personál a technické pracovníky. Novinkou jsou velké klimatizované skladové prostory. Dialyzační středisko s nefrologickou ambulancí v Kolíně neslouží jen obyvatelům Kolínska, využívají jej pacienti z regionů Praha – východ, Nymburk, Poděbrady, Městec Králové, Čáslav, Kutná Hora a z Posázaví.

Středisko bylo uvedeno do provozu v prosinci 1986 v rámci rozšíření zdravotnických služeb OÚNZ Nemocnice s poliklinikou Kolín s kapacitou 4 lůžek. 

 

Nové odpovědi na vaše dotazy v poradně

Děkujeme za vaše dotazy do poraden na internetových stránkách Dialýza.cz. Naši odborníci se jimi zabývali a odpovědi na ně naleznete v jednotlivých poradnách - sociální, psychologické a nutriční. Samozřejmě je zde prostor i na vaše další dotazy, proto neváhejte a pište je do formulářů u jednotlivých poraden.

 

Nová pacientská organizace CiKáDa vás zve do svých řad

CiKaDa

Na počátku letošního roku vznikla nová pacientská organizace, která si klade za cíl podporovat pacienty s chronickým onemocněním ledvin. Založil ji hemodialyzovaný pacient pan Ing. Jaroslav Andrle. 

Co Vás vedlo k jejímu založení?

Prací pro pacientská sdružení a organizace podporující pacienty s různými onemocněními a jejich rodiny se zabývám již několik let. Pracuji jako koordinátor pro pacientské organizace organizované pod hlavičkou Národní rady osob se zdravotním postižením a mám zde na starosti pacientské organizace působící v Praze. Jako pacient hemodialyzačního střediska jsem si nemohl nevšimnout, že v České republice aktivně nepracuje žádné sdružení, které by poskytovalo poradenskou činnost pro nás, tedy pacienty se selháním ledvin. Přestože zdravotní péče v této oblasti je na velmi vysoké úrovni, stále je mnoho témat, která řešena nejsou, nebo jsou řešena nedostatečně. Na to chceme upozorňovat a chceme být všude tam, kde by měl zaznít názor pacientů.

Takže prvním krokem bylo založení asociace CiKáDa. A co bude dál?

Asociaci jsem založil s pár nadšenci, kteří se mnou sdílí názor, že je potřeba něco pro pacienty udělat. Velice rádi mezi sebou přivítáme další pacienty nebo sympatizanty, kteří mají podobný názor a hlavně chuť se na činnosti asociace jakkoli podílet. Ne každý se musí aktivně zapojit a myslím, že většina bude těch, kteří jen budou chtít být členy, nicméně práce nás čeká opravdu hodně. Nyní se například věnujeme přípravě našich internetových stránek a na podzim bychom rádi uspořádali seminář v Parlamentu ČR na téma domácí hemodialýza.

Pokud se pacienti rozhodnou, že by chtěli být členy Vaší pacientské asociace CiKáDa, co mají udělat?

Mohou jednak vyplnit odpovědní kupón a zaslat jej na adresu: CiKáDa, Karlínské náměstí 59/12, 186 00 Praha 8. S každým členem budu komunikovat osobně a budu se radovat z toho, že rozšíří naše řady a přispěje k tomu, že se o našich potřebách dozvíme ještě více. Myslím, že společně dokážeme vybudovat silnou organizaci, která bude profesionálně hájit zájmy pacientů a pomáhat tam, kde je to potřeba.

  

Průzkum upozornil na problémy pacientů na dialýze

Přibližně třetina pacientů s chronickým selháním ledvin vstupuje do pravidelného dialyzačního léčení bez předchozí nefrologické přípravy. Necelých deset procent pacientů, kteří jsou odkázání na trvalou léčbu v dialyzačních střediscích, nespolupracuje a odmítá dodržovat dietní omezení a pitný režim. To a mnoho dalšího ukázal dosud největší průzkum mezi dialyzovanými pacienty v České republice, který provedla společnost Fresenius Medical Care provozující u nás síť 22 dialyzačních středisek.

Průzkum proběhl v průběhu loňského roku v 73 dialyzačních střediscích a zapojilo se do něj na tři tisíce pacientů v hemodialyzačním programu, což je téměř polovina chronicky dialyzovaných pacientů z celé České republiky. Průměrný věk respondentů byl 68,7 let, nejstaršímu bylo 94 let, nejmladšímu 19 let. V souboru bylo vyšší zastoupení mužů (61,2 %) než žen (38,8 %). Celkem 95 % respondentů léčeno hemodialýzou a 5 % peritoneální (břišní) dialýzou. Dotazník obsahoval celkem 43 otázek a celý průzkum metodicky zaštítila Masarykova univerzita v Brně, Institut biostatistiky a analýz. 

Pruzkum 1

Největšími a nejčastěji udávanými subjektivními stesky respondentů byly žízeň, nespavost a bolest. Ženy celkově udávají větší počet všech obtíží než muži. Nejčastěji upozorňují na bolesti pohybového aparátu: 47 % pacientů popisuje bolesti zad, poté následují bolesti kloubů (42,8 %). Depresivní nálady, úzkost a pocity beznaděje uvedlo 24,5 % pacientů. Většinou se jednalo o ženy a o pacienty věkové kategorii do 60 let. Téměř polovina pacientů uvedla, že jejich fyzická výkonnost se po zahájení dialyzačního léčení zhoršila.

Trvalou bolestí dialyzační nefrologie je vstup do dialyzačního programu „z ulice“. Před zahájením pravidelné dialyzační léčby bylo v nefrologické ambulanci sledováno 65,8 % pacientů. Pacienti s cukrovkou byli sledováni v 69,5 %, pacienti bez této diagnózy byli sledováni v 63 %. Z průzkumu tak vyplývá, že přibližně jedna třetina pacientů vstupuje do pravidelného dialyzačního léčení bez předchozí nefrologické přípravy na dialyzační (a transplantační) léčení. Vzhledem k tomu, že většina pacientů musela před nástupem na dialýzu pravidelně navštěvovat diabetologa nebo praktického lékaře kvůli vysokému krevnímu tlaku, představuje tento problém vyplývající z průzkumu výzvu k lepší mezioborové spolupráci. Necelá polovina (46,4 %) pacientů nemá potíže s dodržováním dietních opatření. Dalších 42,7 % pacientů udává, že potíže s dodržováním diety má, přesto dietu dodržuje. Necelých 10 % pacientů v dotazníku uvedlo, že dietu prostě nedodržuje. Dodržování pitného režimu (omezení příjmu tekutin) zcela zvládá 36,8 % pacientů. Přibližně polovina pacientů uvedla, že potíže s dodržováním pitného režimu má, ale omezení dodržuje. Deset procent pacientů pitný režim, který je nezbytný ke správné léčbě, vůbec nedodržuje.

Pruzkum 2

Celkem 90 % pacientů uvedlo, že má dostatek informací o své nemoci a o tom, jak může ovlivnit výsledky své léčby. Nejvíce informací získávají od lékaře nebo od zdravotní sestry.