I se selháním ledvin se dá cestovat po celém světě

Možnost strávit několik dnů nebo i týdnů mimo domov či dialyzační středisko je u dialyzovaného pacienta odborníky vítána a žádoucí. Pacient má takto možnost na čas "vypnout" z běžného životního stereotypu, odpočinout si, navázat nové kontakty či přátelství. Pro zahraniční cesty slouží bezplatná služba Prázdninová dialýza, která umožňuje pacientům vycestovat takřka do celého světa v jakémkoli ročním období. Službu využívá každoročně řada nemocných s chronickým selháním ledvin z České republiky, ale také zahraniční turisté, kteří přijíždějí k nám.

Mezi nejoblíbenější destinace patří Chorvatsko, Maďarsko, Bulharsko, Slovensko a Itálie, ale také jednotlivé regiony České republiky. Zahraniční dialyzovaní pacienti nejčastěji vyhledávají péči dialyzačního střediska v Mariánských Lázních a Karlových Varech. „Naše služby využívají jak tuzemští, tak zahraniční pacienti, a to zejména z Ruska a Německá. Lázně Karlovy Vary a Jáchymov lákají k pobytu, navíc i Krušné hory a památky na Karlovarsku jsou hojně navštěvovány. Pro velký zájem je potřeba domlouvat termín s dostatečným předstihem, protože pak se může stát, že bude naše kapacita naplněna a budeme muset pacienta odmítnout, což samozřejmě děláme velmi neradi a zatím zcela výjimečně,“ uvádí MUDr. Dagmar Fričová, primářka dialyzačního střediska Fresenius NephroCare v Karlových Varech.

Ať už se jedná o dovolenou kdekoli ve světě nebo služební cestu či návštěvu příbuzných, v rámci služby Prázdninová dialýza je pacientům zajištěn servis zahrnující pomoc s výběrem dialyzačního střediska, konzultace ohledně dokumentů, zdravotní zprávy a kopie výsledků vyšetření, které je nutno doložit, a také komunikaci s dialyzačním střediskem v zahraničí koordinátory služby Prázdninová dialýza. 

„Prázdninová dialýza zažívá v poslední době velký rozvoj, a to je dobře. I dialyzovaní pacienti mají možnost smysluplně trávit svůj volný čas i s dialýzou nejen na kmenovém dialyzačním středisku. Situace pacienta, kterému selžou ledviny, je dosti složitá a náročná i na psychickou stránku. Možnost cestovat je jednou z možností, jak zmírnit negativní důsledky dialýzy a podle možností umožňuje pacientům pokračovat v aktivním životě s dialýzou,“ říká pacient na dialýze a předseda pacientské organizace sdružující lidi s onemocněním ledvin CiKáDa Jaroslav Andrle, a dodává: „Velmi dobré zkušenosti mám s dialýzou na Slovensku, v Maďarsku nebo v Chorvatsku. Dokonce jsou i takoví “odvážlivci”, kteří absolvovali dialýzu v exotických destinacích jako jsou Keňa, Mexiko či Thajsko.“

Asistenční služby spojené se zprostředkováním Prázdninové dialýzy doma i v zahraničí jsou poskytovány zdarma. Platba za léčbu závisí na konkrétních podmínkách země – buď je léčba bezplatná (placena prostřednictvím Evropského průkazu pojištěnce) nebo se spoluúčastí z ceny léčby, anebo je hrazena v plné výši (většinou země mimo EU a v soukromých střediscích v rámci EU). Pokud středisko nepřijímá Evropský průkaz pojištěnce, příslušnou cenu dialýzy zaplatí pacient v hotovosti nebo platební kartou. Cenu za dialýzu se dozví již při výběru střediska. Zdravotní pojišťovna pak na základě dokladu o zaplacené částce vrátí pacientovi částku, která se rovná výši úhrady za dialýzu v České republice.

 

Nezapomínejte na pitný režim!

Kolik denně vypijete tekutin? Je to dost nebo málo? A jak je to u dětí a dospělých nebo u žen a mužů s pitným režimem – liší se? Přizpůsobujete denní příjem tekutin svým aktivitám? 

Lidské tělo je z velké části tvořeno vodou (tělo dospělého člověka jí obsahuje až 60 %). Voda má v těle mnoho funkcí, pomáhá například při vstřebávání a transportu živin k cílovým buňkám, pomáhá tělu zbavovat se odpadních látek a také má zásadní úlohu při regulaci tělesné teploty. Při vysoké okolní teplotě, kdy dochází k přehřívání našeho organizmu, spouští mechanismus pocení, který naše tělo účinně ochlazuje. Množství tekutin, které by měl dospělý vypít za běžných klimatických podmínek, závisí na tělesné konstituci a pohybuje se od 2 litrů (ženy) do 2,5 litrů (muži) tekutin za den, přičemž 80 % tohoto množství by mělo pocházet z nápojů (tj. 1,6 a 2 litry). 

U dětí je potřeba tekutin rozdílná a řídí se podle věku. Dětský organismus je mnohem citlivější na ztráty tekutin než organismus dospělého člověka, a také je k nim náchylnější. Pro dítě od 2 do 3 let věku je doporučeno množství 1,3 litru tekutin, od 4 do 8 let 1,6 litru tekutin a od 9 do 13 let by denní spotřeba tekutin neměla klesnout pod 1,9 (dívky) – 2,1 litrů (chlapci).

K nejvhodnějším nápojům, které můžeme využívat ke stálé konzumaci, patří obyčejná pitná voda z vodovodu, vody balené (kojenecké, pramenité či slabě mineralizované přírodní vody bez oxidu uhličitého), neslazené, a ne moc silné čaje (zelené), vodou ředěné ovocné či zeleninové cukrem nepřislazované přírodní šťávy. Vhodnými zdroji tekutin jsou také ovoce a zelenina jako například rajčata, okurky, melouny, jahody nebo citrusy. 

Slazené nápoje (limonády, kolové nápoje, či slazené ovocné nápoje) nejsou vhodným zdrojem tekutin, protože obsažený cukr zvyšuje pocit žízně!  Pro doplnění příjmu tekutin lze použít středně mineralizovaných přírodních vod. Dospělý by jich ovšem neměl vypít více než 500 ml za den, dítě samozřejmě méně. U velmi oblíbených bublinkových nápojů, které jsou sycené oxidem uhličitým, je třeba myslet také na to, že mohou citlivějším jedincům způsobit různé zdravotní obtíže (např. nevolnost, průjmy či nadýmání).  

 

Začíná stavba moderního dialyzačního střediska ve Vysokém Mýtě

V těchto dnech začíná výstavba dialyzačního střediska ve Vysokém Mýtě, která je společným projektem města, Vysokomýtské nemocnice a společnosti Fresenius Medical Care. Město již předalo prostory pro budoucí dialyzační středisko a došlo k uzavření smlouvy se stavební společností, která projekt do konce roku zrealizuje.

Pacienti z oblasti Vysokomýtecka, Vraclavska, Choceňska a Litomyšlska se tak mohou těšit, že skončí jejich dojíždění do vzdálených dialyzačních středisek v kraji. Dialyzační středisko se bude nacházet v hlavní budově nemocnice a zařadí se do sítě 25 dialyzačních středisek společnosti Fresenius Medical Care v České republice. Bude mít deset lůžek ve větším sále a jedno v menším sále, vyhrazené pro případy infekce. Součástí bude také nefrologická ambulance. V jedné směně se bude standardně léčit deset pacientů.

Náklady na stavební práce spojené s rekonstrukcí prostor pro dialyzační středisko jsou podle projektové dokumentace vyčísleny přibližně na 13 milionu korun. Zdravotní technologie, IT a další vybavení včetně nábytku pak přijdou zhruba na 12 milionů korun.

 

Domácí terapie jsou „trendy

Domácí hemodialýzaStále více pacientů přechází na domácí formu dialyzační terapie. Podle statistik České nefrologické společnosti je v tuto chvíli téměř 7 procent pacientů léčeno peritoneální dialýzou a v loňském roce začali přibývat také pacienti na domácí hemodialýze. Společným znakem obou těchto metod je především to, že pacient nemusí chodit na terapie do dialyzačního střediska. Svoji proceduru si odbývá doma. Obě terapie jsou navíc, z pohledu účinnosti, srovnatelné s těmi na středisku. Doma si totiž pacient může dovolit i intenzivnější režimy a optimalizovat tak své laboratorní výsledky. Posledním neméně důležitým rysem těchto terapií je sám pacient. Tyto metody si totiž vybírají lidé, kteří mají určité předpoklady. Musí být ochotni vzít zodpovědnost na sebe, musí být schopni řešit komplikace s klidem a rozvahou a hlavně musí být disciplinovaní. Nikdo je totiž nehoní a nehlídá. Je to na nich.

Peritoneální dialýza je metoda, při níž se krev čistí napouštěním dialyzačního roztoku do břišní dutiny speciální hadičkou. Odpadní látky z krve přecházejí do roztoku díky bohatě krevně zásobené pobřišnici. Dialyzační roztok se po několika hodinách vypustí a výměna se opakuje. Také tato forma terapie je díky novým technologiím velmi účinná. Moderní metoda, tzv. adaptovaná automatizovaná peritoneální dialýza, představuje velice účinnou individualizovanou metodu očišťování krve v domácích podmínkách a je možné ji provádět i během spánku. Pacient je vybaven speciálním přístrojem s názvem sleep•safe harmony, který prostřednictvím cycleru umí mimo jiné automatické vypouštění a napouštění dialyzačního roztoku. Přístroje jsou přenosné a nevyžadují žádné technické úpravy v bytě. Pacient si ovšem musí vytvořit prostor pro uskladnění spotřebního materiálu. Kontroly na dialyzačním středisku probíhají jedenkrát za měsíc.

Domácí hemodialýza je metoda, kterou běžně pacienti s ledvinným selháním absolvují na středisku. Jsou napojeni na tzv. umělou ledvinu (monitor s filtrem a pumpami) a jejich krev protéká systémem přístroje, kde se čistí. Zpět do krevního oběhu se vrací krev čistá s vyrovnanou hladinou vody a minerálů. Přístroj dávkuje vodu a minerály podle předpisu, který nastaví lékař. Pro domácí použití je použit stejný přístroj opatřený zjednodušeným softwarem, aby jej mohl pacient bez problémů ovládat. Co se týče funkcí přístroje, ty jsou totožné s těmi na středisku. Hemodialyzační přístroj s označením 5008S CorDiax HomeHD má nainstalovaný speciální software pro domácí hemodialýzu. Sám vyrábí dialyzační roztok, a tak může, jako jediný v České republice, pacientům s chronickým selháním ledvin nabídnout stejně jako dialyzační středisko všechny typy terapie – tedy hemodialýzu, hemodiafiltraci a také vysokobjemovou hemodiafiltraci. Tím se podstatně liší od jednodušších „stolních“ verzí přístrojů, u kterých ale nelze dosáhnout uspokojivých dialyzačních dávek (ukazatel účinnosti dialyzační terapie). Hodně je také pamatováno na bezpečí pacienta, takže přístroj má například funkci, která při podezření na únik krve ze systému, přístroj okamžitě zastaví, takže pacientovi nehrozí vykrvácení. Pro zavedení této metody doma je zapotřebí jistých technických úprav v bytě. Přistroj musí být napojen na vodu, odpad a elektrickou energii. Také při této variantě je potřeba počítat s uskladněním spotřebního materiálu. Kontroly na středisku má pacient stejně jako u peritoneální dialýzy, tedy jedenkrát za měsíc.

Pacienti na domácích terapiích v tom rozhodně nejsou sami. Už samotné zaškolení je celkem dlouhý proces a sestry pacientovi povolí samostatnou obsluhu, teprve až mají 100 % jistotu, že vše zvládne na jedničku. Je toho celkem hodně, co se musí člověk na domácí dialýze naučit – ovládat přístroje, postupovat sterilně, reagovat na různé alarmy a v neposlední řadě komunikovat s asistenční službou. Ta je k dispozici 24 hodin denně a pacient může konzultovat vše, co potřebuje. Může si rovněž sestru zaškolenou na domácí terapii pozvat i domů, aby s ním zkontrolovala vše potřebné.

Podle odborných statistik je zřejmé, že domácí terapie si vybírají spíše lidé mladšího věku. Důležitá je v tomto případě soběstačnost nebo zajištěná asistence zaškolené osoby. Často se k těmto metodám přiklánějí také lidé, kteří jsou ještě aktivní a pracují nebo sportují. Pro ně znamená domácí terapie značnou úsporu času, který pak mohou využít pro svou práci, rodinu nebo koníčky. Ať je důvod volby domácích terapií jakýkoliv, je zřejmé, že v České republice je ještě velký potenciál pro jejich využití. Rádi bychom našim čtenářům nabídli, aby svůj konkrétní případ sami aktivně prodiskutovali se svým ošetřujícím lékařem a pokusili se zvolit metodu, která jim umožní co nejspokojenější život. 

 

Výstava představuje dialyzační techniku od jejích počátků až do současnosti

Člověk v náhradáchAž do 4. března 2018 můžete v prostorách Národního technického muzea v Praze shlédnout unikátní výstavu „Člověk v náhradách aneb technika slouží medicíně“, která seznamuje návštěvníky s historií i se současností protetiky, ukazuje možnosti, perspektivy i meze náhrad lidského těla a jeho funkcí.  

Výstava ve dvanácti sekcích a stovkách exponátů prezentuje celé spektrum funkčních i estetických náhrad lidského těla od protéz končetin, zubních, cévních či prsních implantátů přes nervovou stimulaci či kompenzaci hlasu, sluchu a zraku, až po náhrady funkce srdce, plic, slinivky, jater a ledvin. Návštěvníci tak uvidí mimo jiné Alwallovu umělou ledvinu, která zachraňovala životy prvním dialyzovaným pacientům v Praze padesátých let i takřka kompletní řadu hemodialyzačních přístrojů Fresenius včetně toho nejmodernějšího, jehož pokročilá technologie dovoluje napodobit očišťovací funkci ledvin téměř jako u živého orgánu a model se speciálním softwarem slouží některým českým pacientům jako umělá ledvina i u nich doma. Věděli jste, že dnešní eliminační přístroje – k vidění bude model Prometheus – umí nahradit také funkci jater a překlenout tak čekání pacienta na transplantaci. 

Výstava je pro veřejnost otevřena stejně jako celé Národní technické muzeum denně kromě pondělí, a to ve všední dny od 9 do 17.30 hodin a o víkendech a svátcích od 10 do 18 hodin. Pro návštěvníky výstavy se chystají také komentované prohlídky s odborníky.

 

Světový den ledvin se letos zaměřuje na obezitu

Světový den ledvin 2017Podle posledních dostupných statistik trpí celosvětově obezitou více než 600 milionů dospělých. Obezita je zároveň závažným rizikovým faktorem rozvoje chronického onemocnění ledvin, které může vyústit až k nevratnému poškození ledvin. Světový den ledvin připadá na 9. březen 2017 a i v České republice se letos zaměří právě na edukaci o škodlivých následcích obezity a jejího vztahu k onemocnění ledvin.

Ledviny lidí trpících obezitou musí pracovat mnohem intenzivněji, protože jsou na ně kladeny vyšší nároky. Obézní tělo produkuje více zplodin metabolismu a také obsahuje větší množství krve a dalších tělesných tekutin.  Aby ledviny obézního člověka zvládly zvýšené nároky uspokojit, musí zvýšit filtraci krve (dochází v nich k tzv. hyperfiltraci). Trvá-li obezita dlouhou dobu, jsou ledviny soustavně přetěžovány, což může vést k jejich postupnému poškození.

"Obézní člověk mívá velmi často i vysoký krevní tlak a s přibývajícím věkem většinou trpí také cukrovkou. Kombinace těchto tří rizikových faktorů situaci ještě více zhoršuje a postup chronického onemocnění ledvin pak může být velmi rychlý. U pacientů, kteří přicházejí na naše dialyzační střediska NephroCare se sníženou funkcí ledvin, vídáme tuto „kritickou kombinaci“ velmi často,“ vysvětluje primář dialyzačního střediska NephroCare v Praze 4 – Krči, MUDr. Petr Táborský.

„Z pohledu diabetologa a obezitologa mohu jen dodat, že přítomnost obezity je významným negativním faktorem především z pohledu zvýšeného rizika poklesu funkce ledvin. Pacienti s diabetem, obezitou a významněji sníženou funkcí ledvin mají také podstatně zvýšené riziko kardiovaskulárních komplikací a hypoglykémie. Omezené jsou pak i naše možnosti antidiabetické léčby těchto pacientů. Jednoznačným trendem by měla být prevence a intenzivní léčba obezity ještě dříve, než dojde k rozvoji metabolických komplikací a snížení renální funkce. Důležitý je také vhodný výběr léků s preferencí těch, které hmotnost snižují, případně na ni mají alespoň neutrální vliv,“ doplňuje prof. MUDr. Martin Haluzík, DrSc. z Centra diabetologie a Centra experimentální medicíny IKEM. 

Statistiky na poli obezity jsou opravdu alarmující. Vědci spočítali, že v roce 2025 bude celosvětově obezitou trpět přes 18 % mužů a 21 % žen. V pásmu život ohrožující obezity se bude pohybovat 6 % mužů a 9 % žen. V některých zemích se obezita již nyní týká více než jedné třetiny dospělé populace. „Pokud jste obézní, máte dvakrát až sedmkrát vyšší riziko, že vám časem selžou ledviny,“ varuje primář dialyzačního střediska NephroCare v Praze 4 – Krči, MUDr. Petr Táborský.

Dobrou zprávou je, že jak obezitě, tak i chronickému onemocnění ledvin můžeme do značné míry předejít. Snížením tělesné hmotnosti můžete zlepšit mnohem více než jen svou postavu. S poklesem tělesné hmotnosti se často zlepší krevní tlak, lépe se kontroluje cukrovka a sníží i zatížení ledvin. Zhubnutím navíc můžete upravit také zvýšený cholesterol, ulevit svým kloubům, snížit riziko některých zhoubných nádorů, ztučnění jater, nemocí žlučníku nebo se zbavit spánkové apnoe (zástavy dechu ve spánku). Obézní lidé také častěji trpí psychickými poruchami, což se podílí i na snížené kvalitě jejich života. Toto vše je do značné míry řešitelné a nikdy není pozdě začít.

Existuje mnoho způsobů, jakými můžete dosáhnout cílové hmotnosti. Rad o zaručených redukčních dietách a přístupech nalezneme kolem nás celou řadu, ale ne vždy se jedná o rady odborníků. O tom, jaký přístup bude konkrétně vyhovovat vám, se můžete poradit v některém z obezitologických center nebo ambulancí.

 

V Nymburce se otevírá jedno z nejmodernějších dialyzačních středisek v České republice

DS NymburkPro pacienty se selháním ledvin, kteří jsou zařazeni do chronického dialyzačního programu, se v březnu 2017 otevřou brány nového moderního dialyzačního střediska. V dialýzu se proměnila zchátralá budova v Nádražní ulici v Nymburce. Ta nyní bude sloužit pacientům, kterým selhaly ledviny a kteří sem budou pravidelně dojíždět nejen z Nymburska, ale i Poděbradska, Českobrodska, Milovic, Lysé nad Labem, Městce Králové a dalších obcí ve východním cípu Středočeského kraje.

Podle posledních statistik ÚZIS je ve Středočeském kraji více než 700 pacientů, kteří musí pravidelně docházet do hemodialyzačního střediska. Jejich ledviny totiž nepracují a je nutné, aby jim z krve byly pravidelně odstraňovány odpadní látky dialyzačním přístrojem. Ve Středočeském kraji bylo doposud devět středisek. Desáté, nymburské, vyplní prázdné místo ve východní části Středočeského kraje, a usnadní tak život mnoha pacientům, kteří doposud dojížděli i více než 30 kilometrů. 

Nové středisko, jehož výstavba započala ani ne před půl rokem, pojme při plném provozu 15 pacientů na jednu směnu. Jeho investorem a provozovatelem je společnost Fresenius Medical Care, která v České republice provozuje největší síť dialyzačních středisek pod značkou NephroCare. Ve Středočeském kraji má šest středisek a všechna jsou vybavena moderními dialyzačními monitory, které umožňují pokročilou a bezpečnou léčbu tzv. HighVolumeHDF (vysokoobjemovou hemodiafiltraci). Své zázemí na středisku naleznou jak pacienti na hemodialýze, tak i peritoneálně dialyzovaní.

Dialyzační středisko v Nymburce s kapacitou 15 lůžek bude patřit k těm nejmodernějším v České republice. Jak pro pacienty, tak pro personál jsou tu vytvořeny komfortní podmínky pro terapie. Je zde vybudována moderní úpravna vody, která připravuje ultračistou vodu pro dialýzu. Středisko plánuje spolupráci s nymburskou nemocnicí a v rámci transplantačního programu s pražským IKEMem.

Novým primářem nymburského dialyzačního střediska bude nefrolog MUDr. Ondřej Remeš, který přichází se zkušenostmi z pražských fakultních pracovišť. „Ještě nikdy jsem v takto moderním dialyzačním centru nepracoval, a tak se těším na nové pacienty a nové výzvy. S vedením Fresenia jsme se dohodli, že zde vytvoříme superkonziliární pracoviště pro ultrazvukovou diagnostiku ledvin a cévních spojek (tzv. shuntů), kterou se dlouhodobě zabývám,“ uvádí primář MUDr. Ondřej Remeš a dodává: „Rád bych pozval pacienty z regionu na návštěvu do našeho nového střediska, aby se seznámili s personálem a abychom mohli naplánovat jejich pravidelnou léčbu.“

 

Startuje projekt na podporu nefrologie mezi studenty

Společnost Fresenius Medical Care spouští projekt nazvaný Amazing Nephrology. Chce tím vyjádřit svůj postoj k oboru, který je jejím hlavním medicínským tématem, a přitáhnout pozornost mladých absolventů lékařských fakult k interní medicíně a nefrologii.

Nefrologicky nemocných pacientů neustále přibývá a statistiky hovoří o tom, že každý desátý člověk trpí některým onemocněním ledvin. Je to způsobeno nárůstem civilizačních chorob obecně a konkrétně pak diabetu, který představuje významné riziko v podobě tzv. diabetické nefropatie. Druhým významným rizikovým faktorem je hypertenze. S nárůstem nefrologicky nemocných pacientů logicky roste také potřeba komplexně interně orientovaných specialistů – nefrologů, kteří by o tyto polymorbidní pacienty mohli komplexně pečovat. Každý pacient s chronickým onemocněním ledvin totiž bude dříve nebo později trpět dalšími interními chorobami a bude ohrožen zdravotními komplikacemi. 

Díky projektu Amazing Nephrology se všech 24 dialyzačních středisek NephroCare otevře zájemcům o nefrologii a umožní jim, aby se podívali, jak vypadá každodenní práce nefrologa. Navíc budou moci na vybraném středisku absolvovat praxi v rámci specializovaného výcviku. Projekt se zaměřuje také na zdravotní sestry a další profese v nefrologii. „Pobyt v dialyzačním středisku 3x týdně na 5 hodin významně zasahuje do života pacienta. Díky tak častému kontaktu tito pacienti málokdy navštěvují praktického (nebo i jiného) lékaře a v podstatě všechny jejich komplikace se řeší zde. Péče o tyto pacienty tak není jen nefrologická ale komplexní. Z tohoto hlediska je proto práce na dialyzačním středisku vlastně multioborová,“ popisuje lékařka dialyzačního střediska NephroCare v areálu Fakultní nemocnice Královské Vinohrady v Praze MUDr. Katarína Nehézová, která zde pracuje již desátým rokem a nastupovala ještě jako neatestovaný lékař.

Projekt zastřešují internetové stránky www.amazingnephrology.cz, kde zájemci naleznou veškeré informace o oboru nefrologie a zároveň naleznou řadu užitečných rad a doporučení, jak se mohou v nefrologii vzdělávat. Internetovou prezentaci doplňují pravidelně aktualizované informace na sociálních sítích Facebook a Twitter.

 

Karlovarské dialyzační středisko oslavilo třicetiny

DS Karlovy Vary

Významné jubileum si v těchto dnech připomnělo dialyzační středisko NephroCare v Karlových Varech. Celý tým lékařů a sester, pacienti i zakladatelky oslavili jeho třicáté narozeniny a připomněli si dlouhou historii tohoto střediska. 

Dialyzační středisko v Karlových Varech naleznete v celkově zrekonstruované budově H Karlovarské krajské nemocnice. Na ploše 900 m2 mají pacienti k dispozici ve velkém sále celkem osmnáct míst pro chronickou dialýzu a další dvě lůžka jsou v menších sálech pro infekční pacienty a akutní případy. Středisko rovněž zajišťuje akutní program pro nemocnici, a to v rámci oddělení ARO. Nebývalo to tak ale vždy. Když středisko v roce 1986 začínalo, staralo se v budově číslo 50 karlovarské nemocnice o dva pacienty. O rok později jich bylo již třináct a jejich počet rychle narůstal. Kapacita prostorů se pro zajištění kvalitní péče všem pacientům ukázala jako nedostatečná, a bylo tedy nutné hledat nové prostory. Ty se našly právě ve stávající nemocniční budově, kde středisko sídlo od roku 2014.  

Dnes se středisko, které od roku 2008 patří do celosvětové sítě NephroCare společnosti Fresenius Medical Care, stará o desítky pacientů nejen z Karlových Varů. Za celou historii zde bylo uskutečněno téměř 190 tisíc dialýz. Toto vysoké číslo je dáno i tím, že středisko často využívají i „přespolní“ pacienti v rámci programu Prázdninová dialýza a také lázeňští hosté.

„Za poslední dva roky bylo do pravidelného dialyzačního programu zařazeno přes šedesát nových pacientů, přičemž nejmladšímu je 23 let a nejstaršímu 87 let,“ řekla primářka střediska MUDr. Dagmar Fričová a dodala: „Dnešní připomenutí třicátého výročí střediska je skvělou příležitostí vzájemně se potkat, poznat a umožnit rodinným příslušníkům našich pacientů prohlédnout si středisko. Zároveň jsme využili této příležitosti pro edukaci pacientů v oblasti peritoneální dialýzy a dietních opatření.“

Na akci přišly i dvě původní zaměstnankyně, které stály u zrodu střediska v roce 1986. „Jsem ráda, že pacienti mají tak krásné středisko. My jsme začínali skoro z ničeho, katétry jsme si vyráběli ještě ručně z hadiček pro infuzní léčbu a vše byla tak trochu alchymie. Středisku bych popřála, aby nebylo ničím omezováno, protože jeho pacienti si to zaslouží,“ uvedla jedna z nich – bývalá vedoucí lékařka střediska MUDr. Růžena Holá. Rovněž bývalá vrchní sestra Miloslava Pokorná popřála k třicetinám dialýzy: „Hlavně, aby všichni pacienti měli vše, co potřebují, a aby středisko dále vzkvétalo.“

 

Fosfor – toxin 21. století?

Obdobně jako vápník je i fosfor nepostradatelný pro naše zdraví. V dobách, kdy byla hlavním problémem lidstva nedostatečná výživa, trpěli lidé mimo jiné i nemocemi spojenými s jeho nedostatkem. V současnosti je to naopak: konzumace podstatně většího množství bílkovin a zejména pak průmyslově upravovaných potravin vede k nadbytku fosforu v naší stravě. Jak ukázal výzkum společnosti Fresenius Medical Care a Vysoké školy chemicko-technologické, měli bychom konzumovat co nejvíce jídel připravených z čerstvých surovin. Průmyslově zpracované potraviny s „éčky“ totiž navyšují obsah fosforu v jídle až o několik stovek procent, což může vést k citelnému poškození našich cév.

„Průmyslově zpracované potraviny obsahují nejvíce přidávaných látek na bázi fosforu. Pokud se chceme vyhnout jeho zbytečně vysokému příjmu, je vhodné co nejméně používat takto zpracované potraviny a co nejvíce jídel připravovat doma – z čerstvých surovin,“ vysvětlil MUDr. Petr Táborský, spoluautor výzkumu a primář dialyzačního střediska NephroCare v Praze-Krči, který v této souvislosti připomněl několik desítek let staré poučky typu „Jezte ryby, obsahují fosfor!“

Dnes je ale, zejména ve vyspělých zemích, situace opačná. Na svědomí to má zvýšená spotřeba bílkovin prostřednictvím mléčných výrobků a masa a hlavně pak obávané potravinářské přísady – tzv. „éčka“ – v průmyslově zpracovávaných potravinách. „Éčka“ jsou do potravin přidávána kvůli prodloužení trvanlivosti, udržení stálé barvy, konzistence nebo jiných vlastností. Velká část z nich obsahuje fosfor a na obalech se skrývá pod kódovým označením E 338-343, E 450-452 a E1410-1414.

Jakým potravinám se raději vyhýbat?

Za vysoký příjem fosforu může z poloviny vysoký příjem bílkovin. Ty jsou v naší stravě obsaženy především v mase a mléce a všech výrobcích, které se z nich vyrábějí. Patří sem i vajíčka. „Na mase ani mléce není nic špatného, špatné je pouze jejich množství, které jsme schopni sníst,“ vysvětluje MUDr. Petr Táborský, primář dialyzačního střediska NephroCare v Praze-Krči, a dodává: „Je třeba si uvědomit, že náš metabolismus byl „vyladěn“ v době, kdy mléko nebylo dostupné (pravěcí lovci a sběrači ještě žádný dobytek nechovali) a maso bylo na pomyslném stole jen občas. Určitě je na místě úvaha, zda je masité jídlo každý den skutečně tím pravým ukazatelem naší životní úrovně. Ještě naše babičky měly ve zvyku bezmasé dny, obvykle v pondělí po gastronomicky bohaté neděli.“

Dalším zdrojem fosforu jsou potravinářská aditiva. U pěti různých balení šunky, ze kterých si vybíráme v samoobsluze, se může obsah fosforu lišit až několikanásobně. Platí zde ale jednoduchá zákonitost: co je určeno k okamžité spotřebě, to má pravděpodobně nejnižší obsah fosforu. Prodloužené trvanlivosti je většinou dosaženo za cenu chemické úpravy. Sušené šunky (pršut, schwarzwaldská nebo parmská šunka) se konzervují solením a sušením, konzervační látky nepotřebují, obsah fosforu je v nich tudíž nízký. Naopak měkké uzeniny (párky, špekáčky) obsahují fosforu více, protože jejich přirozená trvanlivost je krátká. U sýrů zajišťují fosforové přídavky měkkou konzistenci a dobrou roztíratelnost. Nejméně fosforu obsahují sýry podobné tvarohu, nejvíce tavené sýry.

 

Konec dojíždění – nymburští pacienti budou mít vlastní dialyzační středisko

Nymburk je jedním z měst bez vlastního dialyzačního střediska a několik desítek pacientů musí třikrát týdně dojíždět na pravidelnou léčbu do 30 km vzdálených center v Mladé Boleslavi nebo Kolíně. Již příští rok to bude ale jinak. V Nymburce vyroste jedno z nejmodernějších dialyzačních středisek u nás. Nové středisko mezinárodní sítě NephroCare, jehož výstavba začala v těchto dnech, najde své prostory v bývalé budově Městské policie v Nádražní ulici.

Velkorysé prostory, které bývalá budova Městské policie nabízí, jsou příslibem vysokého komfortu pro budoucí pacienty i ošetřující personál. I když zde, vzhledem ke stavu budovy, nezůstane „kámen na kameni“ a náklady na rekonstrukci dosáhnou výše zhruba 30 milionů korun, je v nymburské Nádražní ulici příležitost vybudovat moderní vysokokapacitní středisko s kvalitním zázemím jak pro pacienty, tak pro zaměstnance. „Nové dialyzační středisko v Nymburce s kapacitou 16 lůžek bude patřit k těm nejmodernějším v České republice. Poskytne zázemí pacientům na hemodialýze i peritoneálně dialyzovaným. Nabídku léčebných metod jsme letos navíc rozšířili o domácí hemodialýzu, kterou poskytujeme jako jediní v České republice,“ vysvětlil Ing. David Prokeš, ředitel společnosti Fresenius Medical Care.

 

Vojtěch Koudelka obhájil titul mistra Evropy

Vojtěch KoudelkaSportovec Vojtěch Koudelka, kterému selhaly ledviny, prošel si dialýzou a následně podstoupil transplantaci, slaví zasloužený úspěch. V těchto dnech se mu podařilo na Mistrovství Evropy transplantovaných Vantaa 2016 zvítězit a obhájit titul mistra Evropy. První den závodu zaběhl 400 metrů ve vítězném čase 57,14 s, druhý den na trati 200 metrů se s časem 26,18 s umístil na krásném druhém místě a následně si ještě na trati dlouhé 800 metrů doběhl pro další stříbro. Příští rok jej čeká velká výzva v podobě Mistrovství světa transplantovaných ve španělské Malaze. Zde se chce pan Vojtěch pokusit překonat letitý světový rekord na trati dlouhé 800 metrů. Všichni mu držíme palce. „Děkuji všem, kteří mě podpořili na proběhlém závodě a podporují po celou dobu mého potransplantačního běhání,“ dodává pVojtěch Koudelka, kterého finančně podporuje také společnost Fresenius Medical Care. Pokud se chcete dozvědět více, navštivte jeho internetové stránky www.transplant-runner.eu.

 

Společnost Fresenius Medical Care podpořila oceněnou knihu

Cena České nefrologické společnosti za nejlepší nefrologickou monografii v roce 2015 byla udělena knize Dětská nefrologie autorského kolektivu pod vedením Tomáše Seemanna a Jana Jandy. Její vydání podpořila i společnost Fresenius Medical Care.

Kniha je určena především dětským nefrologům, ale i nefrologům pro dospělé, praktickým pediatrům, pediatrům lůžkových zařízení, lékařům připravujícím se na atestaci z dětské nefrologie i studentům lékařských fakult se zájmem o tento obor.

Monografie obsahuje nejen popis diagnostických vyšetření a jednotlivých chorob (od choroby k příznakům, diagnostice a léčbě), ale zahrnuje i diferenciálnědiagnostické postupy (od příznaků k chorobě), které byly doposud většinou opomíjeny. Kniha obsahuje i diagnostická a léčebná schémata, algoritmy ve formě obrázků a přehledné tabulky.

 

Chrudimští pacienti mohou využívat jedno z nejmodernějších dialyzačních středisek u nás

DS ChrudimDialyzační středisko NephroCare v areálu Chrudimské nemocnice začalo po rozsáhlé rekonstrukci opět sloužit pacientům s chronickým selháním ledvin, kterým nabízí moderní a komfortní prostory disponující tím nejnovějším přístrojovým vybavením. Pro středisko je současné období výjimečné také tím, že nedávno uběhlo 25 let od jeho otevření a 10 let od jeho zapojení do celosvětové sítě NephroCare provozované společností Fresenius Medical Care.

Důvodem rekonstrukce byly především potřeba rozšíření kapacit dialyzačního střediska a nevyhovující technický stav budovy. Došlo ke kompletní renovaci prostor, kde vzniklo nové zázemí pro personál a pacienty – šatny, čekárna, sklady a vodárna. Stavební firma provedla, kromě výrazného rozšíření prostor díky nové přístavbě dialyzačního sálu, také zateplení fasády stávající budovy, výměnu oken a kompletní výměnu a zateplení střechy. „Pacienti mají navíc k dispozici nové parkoviště a dialyzační sál má nyní celkovou kapacitu 25 lůžek, z toho jedno akutní a jedno infekční. Vybudován byl také výtah přímo před dialyzačním střediskem, který slouží i pro potřeby ambulancí nemocnice,“ vysvětlil MUDr. Jan Hajný, primář chrudimského dialyzačního střediska NephroCare.

Dialyzační středisko s nefrologickou ambulancí bylo v Chrudimské nemocnici uvedeno do provozu v roce 1990. V roce 2005 se pracoviště stalo součástí mezinárodní sítě dialyzačních středisek NephroCare společnosti Fresenius Medical Care. Provoz pracoviště je zajišťován týmem odborných lékařů a specializovaných zdravotních sester. K dispozici jsou klinická psycholožka a nutriční terapeutka společnosti. Aktuálně středisko zajišťuje hemodialyzační péči celkem padesáti pacientům, deset pacientů pak zvolilo peritoneální (břišní) dialýzu.

 

Dialyzační střediska NephroCare získala prestižní akreditaci EDTNA/ERCA

EDTNA/ERCAVzdělávací program pro začínající zdravotní sestry, který nabízí NephroCare – největší síť dialyzačních středisek na světě, provozovaná společností Fresenius Medical Care, získal prestižní akreditaci EDTNA/ERCA (European Dialysis and Transplant Nurses Association/European Renal Care Association).

Hlavním posláním Evropské asociace dialyzační a transplantační ošetřovatelské péče je dosažení co nejlepšího standardu péče a podpory pacientů s onemocněním ledvin a jejich rodin. Asociace se také zaměřuje na podporu dalšího vzdělávání sester a tvorbu a průběžnou aktualizaci standardů a doporučení pro ošetřovatelskou nefrologickou péči. Získání akreditace pro základní vzdělávací program pro nastupující zdravotní sestry od této jedné z nejuznávanějších multidisciplinárních asociací nefrologické péče na světě je pro společnost Fresenius Medical Care velkým úspěchem.

Akreditace potvrdila, že vzdělávací program je pro začínající sestry skutečně přínosný. Každá sestra má v rámci tříměsíčního vzdělávacího procesu přidělenou svoji edukátorku a program jí zajišťuje vysoce odborné zapracování a zvládnutí všech praktických i administrativních dovedností. „Program byl vytvořen díky dlouhodobé usilovné práci týmu odborníků Nephrocare a před akreditací byl navíc pečlivě testován. Nyní získal tříletou akreditaci, během které bude postupně zaváděn v jednotlivých evropských zemích v rámci naší sítě dialyzačních středisek,“ prohlásila Mgr. Ivana Lupoměská, hlavní sestra dialyzačních středisek NephroCare v České republice.

 

Peritoneální (břišní) dialýza má medicínské i psychosociální výhody, přesto ji Češi využívají málo

PD sympoziumVelmi vhodnou variantou klasické léčby na dialyzačním středisku je nejen domácí hemodialýza, které se v tomto čísle časopisu detailně věnujeme, ale také peritoneální (břišní) dialýza, kterou v České republice aktuálně využívá necelých osm procent pacientů.

A právě o moderních postupech a perspektivách peritoneální dialýzy jednali lékaři a zdravotní sestry ve dnech 12. a 13. května na 8. Partnerském dni České nefrologické společnosti – PD sympoziu, organizovaném v pražském Grandior hotelu společností Fresenius Medical Care a Českou nefrologickou společností.

Přestože je peritoneální dialýza z pohledu pacienta pohodlnější, protože mu umožňuje realizovat každodenní procedury v domácím prostředí, v České republice stále ještě není dostatečně rozšířena. „Počet pacientů léčených touto metodou jen mírně převyšuje pět set nemocných, což činí necelých 8 % z celkového počtu dialyzovaných. Přitom existují země, kde podíl pacientů léčených peritoneální dialýzou dosahuje až dvacet i více procent,“ upozornila MUDr. Michaela Ságová, jeden ze dvou odborných garantů PD sympozia a lékařská ředitelka dialyzačních středisek NephroCare, které provozuje společnost Fresenius Medical Care.

Její slova potvrdili i další odborný garant 8. Partnerského dne České nefrologické společnosti – PD sympozia a předseda České nefrologické společnosti (ČNS) prof. Ivan Rychlík a členka výboru ČNS prof. Sylvie Opatrná.

„Peritoneální dialýza je velmi vhodná metoda náhrady funkce ledvin k překlenutí období před transplantací. V České republice se bohužel využívá stále výrazně méně než třeba v Nizozemsku, kde je touto metodou léčeno zhruba 20 % pacientů, než ve Velké Británii s téměř 40 % či ve Skandinávii, kde se čísla v jednotlivých zemích pohybují mezi 22 až 38 %. Přitom podle různých zdrojů až 75 % všech nemocných si může zvolit mezi hemodialýzou a peritoneální dialýzou,“ uvedl prof. Ivan Rychlík.

Podle prof. Sylvie Opatrné je úkolem nefrologické komunity – lékařů i sester, aby se pokusila odhalit příčiny a zajistit nápravu tak, aby z této metody mohlo mít užitek více nemocných s tak závažným postižením, jako je terminální selhání ledvin. „Peritoneální dialýza je etablovaná metoda náhrady funkce ledvin, která má své preferenční indikace medicínské (například jako přemostění k transplantaci, hojně v ČR využívané) i psychosociální – vycházející vstříc životnímu stylu aktivních pacientů,“ prohlásila prof. Sylvie Opatrná z Fakultní nemocnice Plzeň.

Domácí způsob léčby je možné zvolit u pacientů, kteří jsou schopni a zároveň ochotni podílet se na vlastní léčbě bez nepřetržitého dohledu zdravotnického personálu. Výhodami této volby jsou soukromí, domácí prostředí a léčebný režim přizpůsobený navyklému způsobu života. Řada studií prokázala, že možnost podílet se aktivně na vlastní léčbě má pozitivní vliv na klinické výsledky dialyzovaných pacientů.

Domácí dialýza má dvě základní varianty. První z nich je tzv. domácí hemodialýza – program, který v těchto týdnech startuje, a druhou je peritoneální (břišní) dialýza. Hlavní rozdíl mezi nimi je v tom, že zatímco u hemodialýzy krev pacienta protéká mimotělním oběhem a dialyzačním filtrem, kde se čistí, u břišní dialýzy je krev očištěna uvnitř pacientova těla. Touto metodou jsou léčeni i novorozenci a děti se selháním ledvin. 
Při peritoneální dialýze je používán tzv. peritoneální katétr – měkká a ohebná hadička, o něco silnější než brčko, která je jednoduchým chirurgickým zákrokem zavedena do spodní části břišní oblasti. Druhá strana hadičky je vyvedena nejčastěji na levou stranu od pupku. Katétr zůstává stále na svém místě a mimo proceduru dialýzy je ukryt pod šaty.

Procedura peritoneální dialýzy probíhá tak, že si pacient do dutiny břišní napustí většinou dva litry dialyzačního roztoku a odpadní látky z krve přejdou do tohoto roztoku přes membránu zvanou pobřišnice (peritoneum). Tato tenká blána vystýlá dutinu břišní, pokrývá její orgány a je velice dobře prokrvená. Odpadní látky tak mohou snadno pronikat z krve do napuštěného dialyzačního roztoku v dutině břišní.

Tento roztok má speciální složení, aby nasával z krevního oběhu přebytečnou vodu a aby pacienta, kterému ledviny přestávají tvořit moč, zbavoval tekutin, jež v průběhu dne vypije. To vše činí v pohodlí domova a bez nutnosti napojování na mimotělní oběh. Navíc díky modernímu přístrojovému vybavení může peritoneální dialýza probíhat i automaticky v průběhu nočního spánku.

„Nespornou výhodou je i to, že časy výměn dialyzačního roztoku lze upravit podle pacientova denního rozvrhu, anebo si pacient může výměny provádět v průběhu noci za pomoci přístroje. Ve dne má pak klid a může se věnovat jiným činnostem nebo chodit do zaměstnání či do školy,“ vysvětlila MUDr. Michaela Ságová, podle které většímu rozšíření peritoneální dialýzy brání například strach pacientů převzít za svou léčbu zodpovědnost, i když jsou tyto obavy zpravidla neoprávněné.

 

Vysokomýtští jsou zase o krok blíže k vlastní dialýze

Smlouva Vysoke MytoPředstavitelé Vysokého Mýta ve středu 11. května 2016 slavnostně podepsali smlouvu se společností Fresenius Medical Care na vybudování dialyzačního střediska v areálu místní nemocnice. Vysokomýtští pacienti se tak mohou těšit, že skončí jejich dojíždění do vzdálených dialyzačních středisek v kraji.

„Podepsání společné smlouvy je prvním krokem z celé řady dalších. A na konci této cesty bude fungující dialyzační jednotka, ale i obnovený operační sál,“ říká Ing. František Jiraský, starosta města Vysoké Mýto. „Jsem velmi rád, že díky úspěšnému zakončení našich jednání a finálnímu podpisu smlouvy budeme moci v areálu vysokomýtské nemocnice nabídnout pacientům nové dialyzační středisko NephroCare, které bude splňovat ta nejpřísnější kritéria světových standardů kvality,“ prohlásil Ing. David Prokeš, ředitel společnosti Fresenius Medical Care.

Dialyzační středisko ve Vysokém Mýtě se zařadí do sítě 25 dialyzačních středisek společnosti Fresenius Medical Care. Jeho pacienti budou mít k dispozici nejmodernější a nejúčinnější metody očišťování krve, které v současné době existují. „Kapacitně bude podobné našemu středisku v Hlinsku. Bude tedy mít deset lůžek ve větším sále a jedno v menším sále, vyhrazené pro případy infekce,“ popsal „Kapacitně bude podobné našemu středisku v Hlinsku. Bude tedy mít deset lůžek ve větším sále a jedno v menším sále, vyhrazené pro případy infekce,“ popsal NephroCare Manager a prokurista Ing. Aleš Zacharda, MBA. V jedné směně se proto podle něj bude standardně léčit deset pacientů.

„Středisko bude také připraveno spolupracovat s nemocnicí při péči o pacienty s akutním ledvinným selháním, stejně jako v ostatních nemocnicích, kde již dialyzační střediska provozujeme. Nejčastěji takto zasahujeme u pacientů, kteří mají různé otravy, nebo jim selhává více orgánů najednou,“ doplnil Aleš Zacharda.

Náklady na stavební práce spojené s rekonstrukcí prostorů pro dialyzační středisko jsou podle zpracované stavební studie odhadovány na 18,5 milionu korun. Zdravotní technologie, IT a další vybavení včetně nábytku pak přijdou zhruba na 12 milionů korun. „Jsem velice rád, že do naší nemocnice přijdou nové investiční prostředky na rekonstrukci operačního sálu a vybudování dialyzačního střediska, a za to moc děkuji,“ říká Ing. Josef Pejchl, ředitel Vysokomýtské nemocnice.

„Nyní musíme být trpěliví a vyčkat, až nemocnice uvolní prostory pro dialýzu, abychom zde mohli začít s jejím budováním,“ upřesnil další postup ředitel společnosti Fresenius Medical Care Ing. David Prokeš a doplnil: „Pokud půjde vše podle plánu, v prvním čtvrtletí příštího roku nabídneme všem pacientům z oblasti Vysokomýtecka, Vraclavska, Choceňska a Litomyšlska nové dialyzační středisko.“

  

Spolupráce internistů a nefrologů podpoří vzdělávání lékařů i komplexní péči o pacienty

Logo ČISČeská internistická společnost ČLS JEP a největší poskytovatel dialyzační péče v České republice, společnost Fresenius Medical Care, se dohodly na úzké spolupráci. Jejím cílem je mimo jiné zkvalitnění péče o pacienty s chronickým onemocněním ledvin, posílení a zefektivnění spolupráce internistů s nefrology a dialyzačními středisky, vzdělávání lékařů a v neposlední řadě také propagace interní medicíny a nefrologie u studentů lékařských oborů. Spolupráce obou společností by také měla přispět ke zvýšení povědomí o LDL/Lp(a) aferézách a reoferézách a k většímu využití těchto metod.

 

Domácí hemodialýza vstupuje do domácností českých pacientů

Domácí hemodialýzaPacienti s chronickým onemocněním ledvin již nejsou odkázáni pouze na pravidelné dojíždění do dialyzačního střediska, kde musí trávit několikrát týdně až 5 hodin. Pan Miloš Dušek z Krásné Lípy se stal prvním českým pacientem, který má hemodialýzu přímo u sebe doma. A tato možnost léčby se nyní otevírá i pro další české pacienty, a to díky úhradám od zdravotních pojišťoven a modernímu přístrojovému vybavení od společnosti Fresenius Medical Care.

Domácí hemodialýza ale není úplně pro každého – důležitá je především schopnost pacienta metodu bezpečně zvládat a také určité prostorové a hygienické podmínky domácnosti. Také pan Dušek si musel uzpůsobit jednu místnost v domě a vybudovat si zde takové malé dialyzační středisko. Určitě to ale stálo za to – má více času na rodinu, své koníčky a práci. Navíc je v mnohem větší psychické pohodě a odpadlo mu spoustu stresu. Na dialýzu totiž musel dojíždět několikrát týdně do několik desítek kilometrů vzdáleného Děčína. Nyní si může rozvrhnout, kdy se bude dialyzovat dle svých časových možností i momentální nálady a zároveň se naplno věnovat své rodině.

O své zdraví strach nemá – domácí hemodialyzační přístroj je prostřednictvím internetu propojen s jeho domovským dialyzačním střediskem, a pan Dušek je tak 24 hodin denně sledován svým lékařem. Kromě toho je mu kdykoli k dispozici na telefonu specializovaná sestra na domácí hemodialýzu. Ta s ním může vyřešit otázky ovládání přístroje, případně mu pomůže s řešením situací, se kterými si pacient neví rady. Jednou měsíčně jej sestra navíc navštíví doma, aby zkontrolovala, zda si vštípil všechny předepsané postupy. 

 

Most má už druhé dialyzační středisko

Rostoucí počty pacientů s onemocněním ledvin přivádí do nefrologických ambulancí a dialyzačních středisek po celém světě i v České republice stále další pacienty. V Mostě proto vzniklo již druhé dialyzační středisko. To vybudovala společnost Fresenius Medical Care v centru města na adrese Moskevská 14. Doposud bylo pacientům z Mostecka k dispozici dialyzační středisko v Nemocnici Most, které zde funguje již od roku 1984.

Nárůst pacientů, kteří se dostali do fáze ledvinného selhání, a nedostatek kapacit pro rozšíření stávajícího střediska v prostorách Nemocnice Most vedly jeho provozovatele, společnost Fresenius Medical Care, k rozhodnutí vybudovat zcela nové ambulantní zařízení. Výstavba nového mosteckého střediska stála 30 milionů korun a v Ústeckém kraji tak společnost Fresenius Medical Care otevřela již páté dialyzační středisko – další tři jsou v Lounech, Kadani a v Chomutově.

 

Světový den ledvin 2016 se zaměří na děti

Světový den ledvinOnemocnění ledvin postihuje miliony lidí na celém světě, a to včetně dětí, které mohou být ohroženy již v raném věku. Je proto velice důležité všímat si některých indicií, které mohou ukazovat na to, že něco není v pořádku. Může se jednat i o vrozená onemocnění, s nimiž se dítě narodí a která nemusí být na první pohled patrná, či o vrozenou dispozici k některým onemocněním, například k vysokému krevnímu tlaku. A právě na tyto problémy, vedoucí v některých případech až k selhání ledvin, upozorní 10. března 2016 také v České republice Světový den ledvin. Dospělým lidem jsou navíc v tento den k dispozici bezplatné konzultace přímo ve vybraných nefrologických ambulancích, které naleznete na internetových stránkách www.wkd2016.cz.

Mezi časté zdravotní problémy u dětí, které mohou vést až k selhání ledvin, patří vrozené vývojové vady močového ústrojí. Při jeho vývoji mohou vznikat v močových cestách překážky bránící volnému odtoku moči. Problém může být na úrovni ledvin, ale také v močovodech, močovém měchýři nebo v močové trubici. Vždy to ale znamená potenciální ohrožení pro ledviny.

Jak poznáme, že má naše dítě močové ústrojí v pořádku? Lékařka Martina Samešová z dětské nefrologické ambulance v Ústí nad Labem radí: „Je důležité, abychom si všímali, zda je močení dítěte pravidelné, plynulé, dostatečně silným proudem, jestli dítě při močení nemusí tlačit nebo není neklidné. Dále existují určité nespecifické signály, které nás mohou na problém upozornit. Jsou to například opakované horečnaté stavy bez zjevných příčin, poruchy močení nebo i jen celkové neprospívání dítěte. Pokud má dítě časté infekce močových cest, vyhledejte dětského nefrologa nebo urologa.“

Kritickým obdobím je pro močové cesty dospívání. Pokud má vaše dcera časté infekce močových cest, měli byste zpozornět a vyhledat specialistu, který provede podrobnější vyšetření. Může se samozřejmě jednat pouze o špatný hygienický návyk, ale není vzácností, že i v pubertě odborníci odhalí poruchy, které měly být rozpoznány mnohem dříve. Riziko se pak stupňuje při zahájení sexuálního života. Infekce se z dolních močových cest může rozšířit směrem nahoru a zasáhnout ledviny.

Předejděte selhání svých ledvin a navštivte při příležitosti Světového dne ledvin dne 10. března 2016 nefrologické ambulance po celém Česku, a to především tehdy, pokud patříte do některé z rizikových skupin, mezi něž se řadí především lidé ve věku nad 60 let s diabetem či vysokým krevním tlakem. Seznam zapojených dialyzačních středisek naleznete na internetových stránkách www.wkd2016.cz.

 

Dialyzovaní pacienti z Hlinska a okolí již nemusí dojíždět, dialyzační středisko vzniklo přímo v Hlinsku

Dialyzační středisko Mariánské LázněLidé z Hlinska a okolí, kterým selhaly ledviny a jsou odkázáni na hemodialýzu, již nemusí dojíždět desítky kilometrů - nové dialyzační středisko sítě NephroCare začalo od listopadu poskytovat pacientům své služby přímo v Hlinsku.

Dialyzační středisko sídlí na adrese Husova ulice č. 19 a jeho kapacita je 11 lůžek, včetně jednoho pro akutní případy. „Naše nové dialyzační středisko slouží pro pacienty Hlinecka, Skutečska, Sečska a dalších přilehlých regionů. Počítáme s tím, že zde obsloužíme až padesát pacientů ve dvou až třísměnném provozu,“ říká MUDr. Tomáš Zahradníček, budoucí primář nově otevřeného dialyzačního střediska NephroCare v Hlinsku. Rekonstrukce prostor a vybavení technologiemi si vyžádaly investici ve výši 26 milionů Kč.

Hlinecké dialyzační středisko je pro pacienty otevřené v pondělí, ve středu a v pátek od 6 do 3 hodin druhého dne a v úterý, ve čtvrtek a v sobotu od 6 do 18 hodin. „Pacientům Hlinecka, odpadá dojíždění do Chrudimi, což pro ně představovalo značnou časovou i psychickou zátěž. Pro takto těžce nemocné pacienty je to tedy opravdu veliká úleva,“ doplňuje MUDr. Zahradníček.

Pacienti mají na středisku vysoký komfort – mohou sledovat televizi, využít wi-fi připojení k internetu, své problémy mohou diskutovat s psycholožkou nebo sociální pracovnicí, pro otázky kolem jídelníčku a pitného režimu je jim k dispozici nutriční sestra.

Nefrologická ambulance NephroCare je v Hlinsku umístěna v budově polikliniky v Nádražní ulici a aktuálně má v péči téměř 2 100 dětských a dospělých pacientů.

Společnost Fresenius Medical Care provozuje v Pardubickém kraji další 3 dialyzační střediska NephroCare – dvě v Pardubicích a další v Chrudimi.

 

Dialyzační středisko v Mariánských Lázních slaví 20 let

Dialyzační středisko Mariánské LázněKulaté výročí slaví v letošním roce dialyzační středisko v Mariánských Lázních. Je tomu právě dvacet let, co zde začali čistit krev pacientům se selháním ledvin.

Dialyzační středisko v Mariánských Lázních zahájilo provoz 1. listopadu 1995 v pronajatých prostorách lázeňského domu Windsor. Mělo kapacitu devět lůžek a zpočátku pečovalo o dvacet pacientů z okresů Cheb a Tachov.

Významnou změnu přinesl rok 1996, kdy se mariánskolázeňské dialyzační středisko stalo součástí celosvětové sítě NephroCare společnosti Fresenius Medical Care. V roce 1997 došlo k otevření nefrologické ambulance v Chebu. Postupně přibývalo pacientů a v roce 2004 zde byl zahájen program kontinuální ambulantní peritoneální neboli břišní dialýzy (CAPD). V prosinci 2008 se středisko přestěhovalo do nových prostor bývalé výrobny nábytku na adrese Tepelská 137, kde společně s nefrologickou ambulancí sídlí dodnes. Přestavba znamenala zvýšení kapacity střediska na 21 lůžek a toto dialyzační středisko patří k těm největším. „Našim pacientům, ať na dialýze či v nefrologické ambulanci, poskytujeme veškerý komfort k tomu, aby se při své léčbě cítili pohodlně a bezpečně,“ říká primář dialyzačního střediska NephroCare v Mariánských Lázních MUDr. Martin Jirovec, a dodává: „Poskytujeme zázemí nejen místním pacientům, ale zabezpečujeme také léčbu pacientům, kteří se do Mariánských Lázní přijíždí léčit či rekreovat.“

Kromě dialyzační léčby poskytuje středisko svým pacientům poradenství v oblasti výživy, sociální problematiky a psychologickou podporu. „Úzce spolupracujeme s plzeňským transplantačním centrem – již 60 našich pacientů podstoupilo úspěšnou transplantaci ledviny a 9 pacientů máme aktuálně na čekací listině,“ doplňuje primář MUDr. Martin Jirovec.

 

Kolínské dialyzační středisko po rozsáhlé rekonstrukci opět plně slouží pacientům se selháním ledvin

Dialyzační středisko KolínDialyzační středisko a nefrologická ambulance NephroCare v areálu Oblastní nemocnice Kolín se po rozsáhlé rekonstrukci opět otevřely pacientům se selháním ledvin v původních prostorách. Důvodem rekonstrukce za téměř 37 milionů korun byla především potřeba rozšíření kapacit pro terapeutickou část, stejně jako pro ambulantní sektor a skladové zázemí.

V nově zrekonstruovaných a rozšířených prostorách kolínského dialyzačního střediska naleznou pacienti celkem 24 dialyzačních lůžek, což je o osm více než tomu bylo dříve. Modernizací prošla čekárna a šatny včetně sociálního zařízení. Vznikly také nové moderní prostory pro ošetřující zdravotnický personál a technické pracovníky. Novinkou jsou velké klimatizované skladové prostory. „Dostatečná kapacita dialyzačních lůžek nám dovoluje provádět hemodialýzu pacientů ve třech směnách šest dnů v týdnu. Odpadly tak velmi náročné noční směny,“ říká MUDr. Pavel Moučka, primář kolínského dialyzačního střediska NephroCare, a dodává: „Rok od roku dochází k nárůstu hemodialyzačních výkonů v důsledku většího počtu pacientů. Jen za loňský rok jsme provedli přes patnáct tisíc hemodialyzačních výkonů.“ Dialyzační středisko s nefrologickou ambulancí NephroCare v Kolíně totiž neslouží jen obyvatelům Kolínska, využívají jej pacienti z regionů Praha – východ, Nymburk, Poděbrady, Městec Králové, Čáslav, Kutná Hora a z Posázaví.

„Od července 2006 bylo z našeho dialyzačního střediska úspěšně transplantováno celkem 67 pacientů. Pokud je to možné, zařazujeme je vždy co nejdříve do čekací listiny na některý typ transplantace ledviny. Pomáháme organizovat transplantace ledviny před zahájením dialyzační léčby a od živých dárců,“ doplňuje primář MUDr. Pavel Moučka.

Středisko bylo uvedeno do provozu v prosinci 1986 v rámci rozšíření zdravotnických služeb OÚNZ Nemocnice s poliklinikou Kolín s kapacitou 4 lůžek. V červenci 2006 se pracoviště stalo součástí mezinárodní sítě dialyzačních středisek NephroCare společnosti Fresenius Medical Care. Provoz pracoviště je zajišťován týmem odborných lékařů a specializovaných zdravotních sester. K dispozici jsou klinická psycholožka a nutriční terapeutka společnosti.

Chrudimské dialyzační středisko projde rozsáhlou rekonstrukcí

DS Chrudim před rekonstrukcíDialyzační středisko NephroCare v areálu Chrudimské nemocnice se od listopadu na půl roku uzavře, aby mohlo projít kompletní rekonstrukcí. Dialyzovaní pacienti budou po nezbytnou dobu převedeni do nově otevřeného dialyzačního střediska v Hlinsku a do střediska v areálu Pardubické nemocnice, kde jim provozovatel zajistí stejné služby a komfort jako v Chrudimi. Ambulantních návštěvníků se rekonstrukce nedotkne.

Důvodem rekonstrukce za 31 milionů korun je především potřeba rozšíření kapacit dialyzačního střediska a nevyhovující technický stav budovy. „Budou kompletně zrekonstruovány stávající prostory, kde vznikne zázemí pro personál a pacienty - šatny, čekárna, sklady a vodárna. Stavební firma provede zateplení fasády, výměnu oken a kompletní výměnu a zateplení střechy. Pacienti se mohou těšit také na nové parkoviště a přístavbu, kde vznikne dialyzační sál o celkové kapacitě 25 lůžek, z toho jedno akutní a jedno infekční. Dále bude zrekonstruován výtah, který bude sloužit i pro potřeby nemocnice,“ říká MUDr. Jan Hajný, primář chrudimského dialyzačního střediska NephroCare.

Rekonstrukce dialyzačního střediska potrvá do konce dubna 2016 a po tuto dobu bude v Chrudimské nemocnici nadále plně fungovat nefrologická ambulance. K dispozici budou také dvě lůžka pro pacienty hospitalizované v chrudimské nemocnici.

Dialyzační středisko s nefrologickou ambulancí bylo v Chrudimské nemocnici uvedeno do provozu v roce 1990. V roce 2005 se pracoviště stalo součástí mezinárodní sítě dialyzačních středisek NephroCare společnosti Fresenius Medical Care. Provoz pracoviště je zajišťován týmem odborných lékařů a specializovaných zdravotních sester. K dispozici jsou klinická psycholožka a nutriční terapeutka společnosti.

Nové odpovědi na vaše dotazy v poradně

Děkujeme za vaše dotazy do poraden na internetových stránkách Dialýza.cz. Naši odborníci se jimi zabývali a odpovědi na ně naleznete v jednotlivých poradnách - sociální, psychologické a nutriční. Samozřejmě je zde prostor i na vaše další dotazy, proto neváhejte a pište je do formulářů u jednotlivých poraden.

Nová pacientská organizace CiKáDa vás zve do svých řad

CiKaDa

Na počátku letošního roku vznikla nová pacientská organizace, která si klade za cíl podporovat pacienty s chronickým onemocněním ledvin. Založil ji hemodialyzovaný pacient pan Ing. Jaroslav Andrle. 

Co Vás vedlo k jejímu založení?

Prací pro pacientská sdružení a organizace podporující pacienty s různými onemocněními a jejich rodiny se zabývám již několik let. Pracuji jako koordinátor pro pacientské organizace organizované pod hlavičkou Národní rady osob se zdravotním postižením a mám zde na starosti pacientské organizace působící v Praze. Jako pacient hemodialyzačního střediska jsem si nemohl nevšimnout, že v České republice aktivně nepracuje žádné sdružení, které by poskytovalo poradenskou činnost pro nás, tedy pacienty se selháním ledvin. Přestože zdravotní péče v této oblasti je na velmi vysoké úrovni, stále je mnoho témat, která řešena nejsou, nebo jsou řešena nedostatečně. Na to chceme upozorňovat a chceme být všude tam, kde by měl zaznít názor pacientů.

Takže prvním krokem bylo založení asociace CiKáDa. A co bude dál?

Asociaci jsem založil s pár nadšenci, kteří se mnou sdílí názor, že je potřeba něco pro pacienty udělat. Velice rádi mezi sebou přivítáme další pacienty nebo sympatizanty, kteří mají podobný názor a hlavně chuť se na činnosti asociace jakkoli podílet. Ne každý se musí aktivně zapojit a myslím, že většina bude těch, kteří jen budou chtít být členy, nicméně práce nás čeká opravdu hodně. Nyní se například věnujeme přípravě našich internetových stránek a na podzim bychom rádi uspořádali seminář v Parlamentu ČR na téma domácí hemodialýza.

Pokud se pacienti rozhodnou, že by chtěli být členy Vaší pacientské asociace CiKáDa, co mají udělat?

Mohou jednak vyplnit odpovědní kupón a zaslat jej na adresu: CiKáDa, Karlínské náměstí 59/12, 186 00 Praha 8. S každým členem budu komunikovat osobně a budu se radovat z toho, že rozšíří naše řady a přispěje k tomu, že se o našich potřebách dozvíme ještě více. Myslím, že společně dokážeme vybudovat silnou organizaci, která bude profesionálně hájit zájmy pacientů a pomáhat tam, kde je to potřeba.

 Hlinsko získá vlastní dialyzační středisko

Lidé z Hlinska a okolí, kterým selhaly ledviny a jsou odkázáni na hemodialýzu, již nebudou muset dojíždět desítky kilometrů. Nové dialyzační středisko sítě NephroCare vznikne přímo v Hlinsku a pacientům začne nabízet své služby již od října letošního roku.

Odpadne tak dojíždění do Chrudimi, což pro pacienty představovalo značnou časovou i psychickou zátěž. Cestou z Hlinska totiž sanita, která pacienty sváží, nabírá obyvatele všech okolních vesnic a menších měst a jedna jízda se tak často protáhne až na dvě hodiny. Následně pacienti stráví na dialýze kolem pěti hodin a poté absolvují další dvouhodinovou cestu zpět do Hlinska. „Pro takto těžce nemocné pacienty je to opravdu veliká úleva a já jsem moc rád, že se projekt dialýzy v Hlinsku díky společnosti Fresenius Medical Care konečně podaří zrealizovat,“ komentuje situaci dlouholetý primář dětského oddělení v Chrudimi a poslanec Parlamentu ČR David Kasal, a dodává: „Máme s touto společností zkušenosti i v Chrudimi, a tak mohu potvrdit, že kvalita péče, kterou do Hlinska přináší, je jedna z nejvyšších u nás.“

Dialyzační středisko, které vzniká v Husově ulici, bude mít kapacitu 11 lůžek, včetně jednoho pro akutní případy, a bude sloužit pro pacienty Hlinecka, Skutečska, Sečska a dalších přilehlých regionů. Rekonstrukce prostor a vybavení technologiemi bude vyžadovat investici ve výši kolem 26 milionů Kč. „Počítáme s tím, že zde obsloužíme tak 40 až 50 pacientů ve dvou až třísměnném provozu,“ popisuje David Prokeš, ředitel společnosti Fresenius Medical Care, která provozuje dialyzační střediska sítě NephroCare, a doplňuje: „Kromě dialyzačního střediska vznikne v Hlinsku také nefrologická ambulance, která bude pečovat nejen o pacienty s ledvinným selháním, ale také ostatními ledvinnými onemocněními.“

Společnost Fresenius Medical Care není v Pardubickém kraji žádným nováčkem, v regionu již řadu let provozuje další 3 dialyzační střediska – dvě v Pardubicích a další v Chrudimi.

Motolské dialyzační středisko slaví 10 let

10 let DS MotolKulaté výročí slaví v těchto dnech dialyzační středisko v pavilonu 22 Fakultní nemocnice v Motole. Je tomu přesně deset let, kdy se středisko otevřelo pacientům.

Dialyzační středisko NephroCare v areálu Fakultní nemocnice v Motole bylo otevřeno v květnu roku 2005. Pacienty zde léčí hemodialýzou nebo metodou peritoneální dialýzy. Postupně se zvyšují počty pacientů, a to i těch zařazených na transplantační čekací listinu. „Za celou historii našeho dialyzačního střediska máme již přes třicet transplantovaných,“ říká MUDr. Monika Tóthová, současná primářka dialyzačního střediska NephroCare v areálu Fakultní nemocnice v Motole.

Pacienti mají vysoký komfort – mohou sledovat televizi, využít wi-fi připojení k internetu, své problémy mohou diskutovat s psycholožkou nebo sociální pracovnicí, pro otázky kolem jídelníčku a pitného režimu je jim k dispozici nutriční sestra. Součástí střediska je i nefrologická a interní ambulance. „Léčba pacienta sleduje nejnovější celosvětové trendy, včetně online vysokoobjemové hemodiafiltrace, hodnocení stavu hydratace pacientů a možnosti 24hodinového monitoringu krevního tlaku,“ dodává primářka Monika Tóthová.

Mostecké dialyzační středisko slaví 10 let, transplantaci absolvovalo již 59 pacientů

Dialyzacni stredisko MostKulaté výročí slaví v těchto dnech dialyzační středisko v nemocnici v Mostě. Je tomu přesně deset let, co se začala psát novodobá historie střediska s příchodem nového provozovatele a následnou rozsáhlou rekonstrukcí.

Dialyzační středisko v mostecké nemocnici začalo fungovat již v roce 1984, důležitým milníkem pro něj byl rok 2005, kdy přešlo pod hlavičku společnosti Fresenius Medical Care a zařadilo se do sítě dialyzačních středisek NephroCare. "Středisko prošlo modernizací, bylo vybaveno nejmodernějším přístrojovým vybavením rozšíření počtu lůžek na stávajících 18,“ vzpomíná MUDr. Petr Machek, primář dialyzačního střediska NephroCare v Mostě.

„V roce 2006 jsme také zahájili program peritoneální dialýzy, pacienti se selháním ledvin tak mají možnost léčit se v domácím prostředí. Díky rekonstrukci a modernizaci jsme také mohli k léčbě přijmout větší počet pacientů. Populace stárne, narůstá počet diabetiků, a tak i naše střediska dlouhodobě čelí nárůstu dialyzovaných pacientů, což nás nutí rozšiřovat kapacity. V současnosti se staráme celkem o 110 pacientů,“ doplňuje primář Machek. Díky zázemí předního poskytovatele dialyzační péče v České republice mají mostečtí pacienti k dispozici nejmodernější technologie. Téměř 100 % z nich dnes středisko nabízí vysokoobjemovou hemodiafiltraci, která představuje bezpečnou a nejúčinnější metodu očišťování krve.

Pacienti na středisku mají vysoký komfort – mohou sledovat televizi, využít wi-fi připojení k internetu, své problémy mohou diskutovat s psycholožkou nebo sociální pracovnicí, pro otázky kolem jídelníčku a pitného režimu je jim k dispozici nutriční sestra. Součástí střediska je i nefrologická ambulance, která připravuje pacienty na dialýzu nebo k transplantaci ledviny. Od roku 2005 jich bylo transplantováno již 59!

Průzkum upozornil na problémy pacientů na dialýze

Přibližně třetina pacientů s chronickým selháním ledvin vstupuje do pravidelného dialyzačního léčení bez předchozí nefrologické přípravy. Necelých deset procent pacientů, kteří jsou odkázání na trvalou léčbu v dialyzačních střediscích, nespolupracuje a odmítá dodržovat dietní omezení a pitný režim. To a mnoho dalšího ukázal dosud největší průzkum mezi dialyzovanými pacienty v České republice, který provedla společnost Fresenius Medical Care provozující u nás síť 22 dialyzačních středisek.

Průzkum proběhl v průběhu loňského roku v 73 dialyzačních střediscích a zapojilo se do něj na tři tisíce pacientů v hemodialyzačním programu, což je téměř polovina chronicky dialyzovaných pacientů z celé České republiky. Průměrný věk respondentů byl 68,7 let, nejstaršímu bylo 94 let, nejmladšímu 19 let. V souboru bylo vyšší zastoupení mužů (61,2 %) než žen (38,8 %). Celkem 95 % respondentů léčeno hemodialýzou a 5 % peritoneální (břišní) dialýzou. Dotazník obsahoval celkem 43 otázek a celý průzkum metodicky zaštítila Masarykova univerzita v Brně, Institut biostatistiky a analýz. „Dotazníkové šetření přineslo řadu důležitých a často překvapivých zjištění, a to v oblastech, kde jsme dosud měli informace jen částečné, či vůbec žádné. Mnohé informace jsou námětem k tomu, co zlepšit,“ říká MUDr. Michaela Ságová, lékařská ředitelka dialyzačních středisek společnosti Fresenius Medical Care.

Pruzkum 1

Největšími a nejčastěji udávanými subjektivními stesky respondentů byly žízeň, nespavost a bolest. Ženy celkově udávají větší počet všech obtíží než muži. Nejčastěji upozorňují na bolesti pohybového aparátu: 47 % pacientů popisuje bolesti zad, poté následují bolesti kloubů (42,8 %). Depresivní nálady, úzkost a pocity beznaděje uvedlo 24,5 % pacientů. Většinou se jednalo o ženy a o pacienty věkové kategorii do 60 let. Téměř polovina pacientů uvedla, že jejich fyzická výkonnost se po zahájení dialyzačního léčení zhoršila. „To je nepochybně důvodem k zamyšlení a k hledání řešení. Bolest je jistě řešitelná, je však třeba vyloučit její nerozpoznanou příčinu. Žízeň souvisí s příjmem soli, a těmto pacientů je třeba věnovat individuální edukační péči. Čtvrtina pacientů udává depresi. Na jednu stranu není nepochopitelné, že u pacientů se zátěží chronického onemocnění se deprese vyskytne, na druhou stranu je třeba vzít v potaz, že je možné ji léčit. Jedním z kroků je cílená snaha o rozpoznání deprese a rozvaha, jak k této komplikaci přistoupit,“ vyjadřuje se k výsledkům průzkumu MUDr. Ságová.

Trvalou bolestí dialyzační nefrologie je vstup do dialyzačního programu „z ulice“. Před zahájením pravidelné dialyzační léčby bylo v nefrologické ambulanci sledováno 65,8 % pacientů. Pacienti s cukrovkou byli sledováni v 69,5 %, pacienti bez této diagnózy byli sledováni v 63 %. Z průzkumu tak vyplývá, že přibližně jedna třetina pacientů vstupuje do pravidelného dialyzačního léčení bez předchozí nefrologické přípravy na dialyzační (a transplantační) léčení. Vzhledem k tomu, že většina pacientů musela před nástupem na dialýzu pravidelně navštěvovat diabetologa nebo praktického lékaře kvůli vysokému krevnímu tlaku, představuje tento problém vyplývající z průzkumu výzvu k lepší mezioborové spolupráci. Necelá polovina (46,4 %) pacientů nemá potíže s dodržováním dietních opatření. Dalších 42,7 % pacientů udává, že potíže s dodržováním diety má, přesto dietu dodržuje. Necelých 10 % pacientů v dotazníku uvedlo, že dietu prostě nedodržuje. Dodržování pitného režimu (omezení příjmu tekutin) zcela zvládá 36,8 % pacientů. Přibližně polovina pacientů uvedla, že potíže s dodržováním pitného režimu má, ale omezení dodržuje. Deset procent pacientů pitný režim, který je nezbytný ke správné léčbě, vůbec nedodržuje.

Pruzkum 2

Celkem 90 % pacientů uvedlo, že má dostatek informací o své nemoci a o tom, jak může ovlivnit výsledky své léčby. Nejvíce informací získávají od lékaře nebo od zdravotní sestry. „V našich dialyzačních střediscích jsou pacientům k dispozici rovněž nutriční terapeuti, psychologové a dochází za nimi i sociální pracovníci. Naším cílem není pouze dále umožnit život a co nejdéle jej prodloužit, ale také zajistit, aby tento život byl co nejkvalitnější,” říká MUDr. Jiří Vlasák, primář dialyzačního střediska NephroCare v Sokolově. S výsledky průzkumu bude společnost Fresenius Medical Care společně s pacienty dále pracovat. Tím dojde k naplnění hlavního cíle projektu – řešit problémy dialyzovaných.

Příbramské dialyzační středisko slaví 30 let

Dialyzacni stredisko PribramKulaté výročí slaví v těchto dnech dialyzační středisko v budově B Oblastní nemocnice Příbram. Je tomu přesně třicet let, co sem začali přicházet první pacienti s ledvinným selháním na pravidelné dialyzační procedury.

Dialyzační středisko prošlo za dobu svého provozu řadou změn, které byly pro jeho rozvoj poměrně zásadní. „Když jsme v březnu 1985 začínali, měli jsme 4 dialyzační lůžka, 6 monitorů a pacienti k nám dojížděli z Kladna, Benešova a dokonce i z České Lípy,“ vzpomíná MUDr. Václav Kutík, dlouholetý primář dialyzačního střediska NephroCare v Příbrami. „Zpočátku jsme dialyzovali 2-3x týdně 20 pacientů ve 3 směnách za den s délkou dialyzační doby cca 6-7 hodin. V roce 1989 jsme měli v programu 34 pacientů a provedli jsme 3 452 výkonů za rok. Po přestavbě v roce 1996 jsme oddělení rozšířili na 12 lůžek a provedli přes 8 000 výkonů ročně,“ popisuje vývoj příbramské dialýzy primář Kutík.

Dalším milníkem v historii střediska byla určitě změna provozovatele v roce 2006, kdy přešlo pod hlavičku společnosti Fresenius Medical Care a zařadilo se do sítě dialyzačních středisek NephroCare. Tehdy došlo k obnově celého technického parku a tým lékařů a sester prošel standardizací péče podle doporučených postupů NephroCare. To přineslo pacientům novou, mnohem vyšší kvalitu péče.

Zatím posledním důležitým rokem je loňská rekonstrukce celého střediska, díky níž získalo dialyzační středisko více prostoru pro práci a pacienti mnohem větší pohodlí. Od října 2014 středisko disponuje 20 lůžky, což umožnilo provoz ve dvou směnách. Jeden výkon trvá zhruba 4 hodiny. Prodlužuje se také doba života pacientů na dialýze, přestože jejich průměrný věk stále stoupá.

„Díky zázemí předního poskytovatele dialyzační péče v České republice mají příbramští pacienti k dispozici nejmodernější technologie. Téměř 100 % z nich dnes můžeme nabídnout vysokoobjemovou hemodiafiltraci, která představuje bezpečnou a nejúčinnější metodu očišťování krve. Pacienti, kteří úspěšně prošli vyšetřovacím programem, jsou zařazeni na čekací listinu k transplantaci ledviny v Transplantačním centru v IKEM. Soběstační pacienti mohou již řadu let využít nabídky ambulantní léčby pomocí takzvané peritoneální (břišní) dialýzy, kterou si mohou provádět v domácím prostředí,“ uzavírá primář Kutík.

Světový den ledvin 2015: Zdraví ledvin pro všechny

Světový den ledvin

Jednou za dva roky se může každý zdravotně pojištěný občan zdarma dozvědět, jak na tom je z hlediska nejčastějších civilizačních onemocnění, a to díky preventivním prohlídkám u praktického lékaře. Přesto plné tři čtvrtiny občanů tuto možnost nevyužívají. I na tuto skutečnost upozorňuje v České republice kampaň u příležitosti Světového dne ledvin, která navíc ve čtvrtek 12. března 2015 nabízí bezplatné konzultace přímo v nefrologických ambulancích.

Je známo, že mnoho nemocí může probíhat skrytě, a pacient vůbec netuší, že jimi trpí. To platí u většiny civilizačních onemocnění, jakými jsou například cukrovka, nádorová onemocnění, ateroskleróza nebo chronické onemocnění ledvin. „Často se stává, že se pacient až u nás dozví, že jeho ledviny selhávají a že bude muset chodit na dialýzu,“ upozorňuje MUDr. Petr Táborský, nefrolog a primář dialyzačního střediska NephroCare v Praze Krči, a dodává: „Je to velká škoda, protože když pacient příjde včas, dá se často průběh onemocnění zpomalit a získat tak čas na kvalitní přípravu na dialýzu nebo transplantaci ledviny.“

Každý rok v březnu upozorňují nefrologové z celého světa u příležitosti Světového dne ledvin (World Kidney Day) na to, že počet ledvinných onemocnění prudce stoupá. Může za to náš způsob života, který civilizačním nemocem nahrává. Nedostatek pohybu, stres, obezita, vysoký krevní tlak a cukrovka jsou rizikovými faktory chronického onemocnění ledvin. Preventivní prohlídka u praktického lékaře všechny tyto „zabijáky“ včas odhalí. Rizikové skupiny (osoby starší 60 let) navíc mohou 12. března 2015 navštívit při příležitosti Světového dne ledvin přímo nefrologické ambulance. Jejich seznam a adresy jsou k dispozici na internetových stránkách www.wkd2015.cz.

„Každoročně otevíráme u příležitosti Světového dne ledvin naše ambulance starším pacientům, protože ti jsou chronickým ledvinným onemocněním ohroženi nejvíce, a každoročně zjistíme u nezanedbatelného počtu z nich nějaké rizikové faktory a nezřídka i větší problém s ledvinami,“ upozorňuje David Prokeš, ředitel společnosti Fresenius Medical Care, která v České republice provozuje síť nefrologických ambulancí a dialyzačních středisek NephroCare, a uzavírá: „Ani letos tomu nebude jinak a já věřím, že otevřenými dveřmi našich ambulancí letos zase projde mnoho zodpovědných.“

Na zanedbávání preventivních prohlídek u praktických lékařů upozorňují nejen nefrologové, ale i onkologové, kardiologové i další specialisté. Pacienti často přicházejí pozdě a onemocnění je pak mnohem hůře léčitelné. Proto stanovuje vyhláška Ministerstva zdravotnictví ČR pravidelný dvouletý interval preventivních prohlídek u praktického lékaře.

„Lékař v rámci této prohlídky nejprve „doplní anamnézu“ - zjistí, co se ve zdravotním stavu pacienta, eventuálně jeho rodiny, od poslední prohlídky změnilo, včetně kontroly očkování a léčby. Pak provede klinické vyšetření pacienta – fyzikální vyšetření jednotlivých orgánů, kůže, změření krevního tlaku, indexu tělesné hmotnosti, orientační vyšetření zraku, sluchu a moče. Dále zkontroluje a zhodnotí všechna dosavadní vyšetření – pokud některá v určitých intervalech (vyhláškou předepsaná) nebyla provedena, zajistí je. Patří k nim stanovení cholesterolu a tukových látek v krvi (v 18, 30, 40, 50 a 60 letech) a hladiny cukru v krvi (v 18 letech a pak od 40. roku věku ve dvouletých intervalech), vyšetření EKG (ve 40 letech věku, dále pak ve čtyřletých intervalech). Pokud z anamnézy nebo klinického vyšetření pacienta vyplyne podezření na onemocnění vyžadující nějaká další vyšetření, lékař je buď provede sám, nebo pacienta pošle ke specialistovi,“ vysvětluje MUDr. Jana Uhrová, místopředsedkyně Sdružení praktických lékařů ČR.

Seznam nefrologických ambulancí a dialyzačních středisek, kam mohou lidé starší 60 let přijít 12. 3. 2015 na konzultaci s nefrologem, najdete na www.wkd2015.cz nebo na www.nephrocare.cz.

Blíže je možné se seznámit s aktivitami světového dne také zde. 

Analýza VZP: Pacient po transplantaci ledviny stojí ročně o půl milionu méně než na dialýze

Transplantace ledvin nejen že dramaticky zlepšují a prodlužují život pacientů, ale stejně dramaticky šetří peníze na zdravotnictví. Potvrdila to aktuální analýza VZP, kterou pojišťovna zveřejňuje při příležitosti Světového dne ledvin připadajícího na čtvrtek 12. března. Ta ukázala, že VZP loni zaplatila za péči o konkrétních 158 klientů, jimž byla v roce 2013 transplantována ledvina, 47 milionů korun. V roce před transplantací však ti samí klienti museli prodělávat dialýzu a pojišťovnu stáli 122 milionů. Při porovnání nákladů „před" a „po" tak roční úspora jen u těchto 158 klientů dělá 75 milionů korun.

Nové ledviny sice v roce 2013 dostalo celkem 303 klientů VZP, do analýzy však byli zařazeno jen 158 těch, kteří transplantaci absolvovali ve druhém a třetím čtvrtletí. Pacienti transplantovaní v prvním a posledním čtvrtletí byli z analýzy vyjmuti, protože značná část péče související s transplantačním výkonem u nich mohla být vykázána v roce předchozím či následujícím, což by mohlo vést ke zkreslení výsledku.

Celou tiskovou zprávu si můžete přečíst zde

Rok 2014 v IKEM: Ve znamení rekordního počtu transplantací  a unikátních zákroků

(Praha, 3. 2. 2015) Celkem 484 orgánů transplantovali v roce 2014 lékaři Institutu klinické a experimentální medicíny. Je to téměř 60% všech transplantací provedených v České republice. Znovu tak dokázali, že patří k naprosté špičce ve svém oboru. IKEM se totiž díky tomuto počtu řadí mezi největší a nejvýkonnější transplantační centra Evropy. Týdně zde lékaři zvládnou v průměru téměř 10 zákroků, kdy pacientovi transplantují jeden nebo i více orgánů najednou. Navíc často metodami, které jsou raritní a kvůli náročnosti a složitosti málo využívané. Oproti loňskému roku je to opět nárůst o 25 orgánů. „Historicky nejvyššího počtu transplantací se nám podařilo dosáhnout například u jater. Zvládli jsme transplantovat 119 jaterních štěpů, což je oproti loňsku nárůst o téměř 40% a pak také u slinivky břišní, tady jsme se s koncem roku 2014 dostali na úctyhodných 40 orgánů, z čehož 33 bylo v kombinaci s ledvinou. Vůbec největším loňským úspěchem bylo ale bezesporu úspěšné zahájení programu transplantací tenkého střeva. Jednalo se o transplantaci pěti orgánů najednou. IKEM se tak zařadil mezi 35 center, která aktivně multiviscerální transplantace provádějí,“ říká přednosta Transplantcentra IKEM MUDr. Pavel Trunečka, CSc. 

Celou tiskovou zprávu si můžete přečíst zde

Kolínské dialyzační středisko projde rozsáhlou rekonstrukcí

Dialyzační středisko NephroCare v areálu Oblastní nemocnice Kolín se od února na půl roku uzavře, aby mohlo projít kompletní rekonstrukcí. Dialyzovaní pacienti, stejně jako návštěvníci nefrologické ambulance, budou mít k dispozici náhradní prostory ve staré budově bývalé dětské chirurgie, kde jim provozovatel zajistí stejné služby a komfort jako v těch stávajících, a provoz tak nebude nijak omezen.

Důvodem rekonstrukce za téměř 37 milionů korun je především potřeba rozšíření kapacit pro terapeutickou část, stejně jako pro ambulantní sektor a skladové zázemí. „Pacienti se mohou již v červenci letošního roku těšit na větší prostory s komfortními sály a ambulancí s nejmodernějším technickým vybavením. Počet lůžek vzroste z 16 až na 25,“ říká MUDr. Pavel Moučka, primář kolínského dialyzačního střediska NephroCare.

Dialyzační středisko s nefrologickou ambulancí bylo uvedeno do provozu v prosinci 1986 v rámci Oblastní nemocnice Kolín. V červenci 2006 se pracoviště stalo součástí mezinárodní sítě dialyzačních středisek NephroCare společnosti Fresenius Medical Care. Provoz pracoviště je zajišťován týmem odborných lékařů a specializovaných zdravotních sester. K dispozici jsou klinická psycholožka a nutriční terapeutka společnosti. 

Bližší informace si můžete přečíst zde.

Nové dialyzační středisko v Kadani 

dialyzační středisko kadaňNa konci června otevřela své brány nová dialýza v kadaňské nemocnici, a pacientům Kadaňska tak skončilo nekonečné dojíždění do Chomutova. Na péči dialyzačního střediska jsou závislí všichni pacienti, kterým selhaly ledviny a dojíždí za péčí třikrát týdně na 5 hodinovou terapii. Společný projekt kadaňské nemocnice a dialyzačního řetězce Fresenius Medical Care měl tedy hlavní cíl - přiblížit život zachraňující péči pacientům Kadaňska, a zbavit je tak dojíždění do přeplněného střediska v Chomutově, kde se museli střídat v třísměnném režimu. Nyní mají konečně své vlastní prostorné středisko vybavené nejmodernější technikou.

Kromě komplexní zdravotnické péče v oboru nefrologie plánuje zdejší primářka MUDr. Jindřiška Pössnickerová také aktivní spolupráci s lékaři v regionu. „V každé nemocnici, kde máme středisko, je samozřejmostí, že lékařům poskytujeme nefrologické konziliární služby pro jejich pacienty“, vysvětluje. „Lékaři, především praktici a diabetologové, jsou naši hlavní partneři v péči o dialyzované pacienty a o pacienty s chronickým ledvinným onemocněním. Jim běžně poskytujeme konzultace a chystáme pro ně také semináře“, uzavírá.

Nové dialyzační středisko má kapacitu 16 dialyzačních lůžek a kromě pacientů, kteří sem budou docházet na pravidelné dialýzy v tzv. chronickém dialyzačním programu, zde budou také moci být ošetřováni pacienti s akutním ledvinným selháním. Tak jako ve všech ostatních střediscích sítě NephroCare, budou mít i zde pacienti k dispozici nejmodernější dialyzační metodu, tzv. vysokoobjemovou hemodiafiltraci. V provozu je také nefrologická ambulance.

Bližší info naleznete zde.